Moravská banka
historický název
Kounicův palác
ulice
náměstí Svobody 21/92
charakteristika
30. 6. 1923 koupila akciová společnost Moravská agrární a průmyslová banka v Brně za dva miliony korun Kounicův palác (nám. Svobody 21 a Veselá 4). Prodávající, Rudolf Wrbna-Kounic a Josef Pálfy, správci svěřenské pozůstalosti Kounicova prvorozenství na Moravě, si z domu nárokovali vydání znaku hraběcí rodiny Kouniců nad hlavním vstupem z náměstí Svobody a kamenné sochy (Venuše s rybou?) s podstavcem ve tvaru kašny ze dvora (po restaurování umístěna v zámeckém parku ve Slavkově). V roce 1928 se Moravská agrární a průmyslová banka v Brně sloučila s Brněnskou bankou v Brně, Moravsko-slovenskou bankou v Olomouci a Jihomoravskou bankou ve Znojmě a přijala název Moravská banka. V témže roce byla vypsána soutěž na novostavbu nového sídla banky. Kounicův paláv byl od začátku října 1928 do konce dubna 1929 zbourán. Soutěž obeslalo šest architektů: Bohuslav Fuchs, Miloslav Kopřiva, Jaroslav Stockar-Bernkopf, Emanuel Straka, Jan Víšek a Ernst Wiesner. Porota (Vladimír Fischer, Josef Gočár, Pavel Janák, Emil Králík a Miloš Laml) udělila dvě druhé ceny a vyzvala oba architekty, Bohuslava Fuchse a Ernsta Wiesnera, ke společnému vypracování nového projektu na základě obou porotou oceněných projektů za pevný paušální obnos 500 000 Kč, a to do 30. 6. 1928. Projekt byl po několika urgencích nakonec odevzdán koncem prosince 1928 s rozpočtem 21 230 000 Kč. V následné únorové soutěži na prováděcí stavitelskou firmu byly vybrány firmy Stanislava Neděly a Antonína Müllera. Stavba zahájená na jaře 1929 byla dokončena v prosinci 1930 a její náklady činily 18 608 601 Kč. Honorář architektům byl navýšen na 525 000 Kč.
území
Brno-město
mapa
majitelé
firmy a instituce
zajímavosti
Banka má na předním i zadním průčelí stejnou skleněnou zavěšenou fasádu, která byla do té doby užita v Československu pouze v Praze na Václavském náměstí.
poznámka
Budova se železobetonovou konstrukcí je vertikálně dělena do několika funkčních zón: v podzemí je kantýna, restaurace a noční bar, v přízemí obchody, v prvním patře dvoupodlažní bankovní hala, do které jsou orientovány i jednací místnosti z druhého patra. Nad skladovým mezipatrem výšky 180 cm bez oken jsou dvě kancelářská podlaží a nejvýše dvě bytová patra.
Banka dále disponuje obchodní pasáží v ose budovy, asymetricky umístěným vstupem a nezvyklým řešením bankovní haly. Zde je ve vysoké dvoraně prosvětlené sklobetonovým stropem pracoviště zaměstnanců, zatímco návštěvníkům je určen prostor běžné výšky po straně haly v ose vstupu. Reprezentační prostory interiéru (vstupní hala, hlavní schodiště) jsou v detailu pečlivě řešeny mramorovými obklady a nerezovými zámečnickými prvky.
Funkční členění banky se projevuje i na řešení fasády z bílého opaxitu. Její ocelové nosné prvky byly lakovány modře - barvou moravského zemského znaku. Dnešní fasáda je replikou původní, která byla zničena v 70. letech 20. století.
Budova je přístupná veřejnosti.
vznik
1928–1930
stavební vývoj
prameny, literatura
městská část
významné osoby
Josef Arnold
autor Kounicova paláce, který v místech budoucí Moravské banky stával mezi léty 1869–2028
Alexius Bartošek
v budově měl v roce 1933 sídlo kanceláře (3. patro)
Bohuslav Fuchs
architekt, zejména exteriérů stavby
Antonín Houdek
roku 1908 sídlo firmy Pilát & Šmídek (předchůdce firmy TUSCULUM)
Emil Králík
člen poroty soutěže na projekt budovy Moravské banky
další významné osoby (4)...
události
31. 3. 2025
"Slávy Fuchs" u Moravské banky (Komerční banky)
byla zde dočasně umístěna nafukovací socha B. Fuchse
1933
Zřízení nočního podniku BOCCACCIO DANCING
související odkazy
autor
BL, PeDro
