náhrobek Kláry Květoňové
Vídeňská 96, skupina 58/01
náhrobek představuje japonskou bránu „torii“, symbolickou to vstupní bránu do svatyně nebo svatého okrsku, v přeneseném slova smyslu pak také do věčnosti
katastr
Štýřice
místo
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 58, hrob č. 233
mapa
autor
Ing. arch. Jan Letzel
prováděcí firma
Václav Čeřovský, Náchod
popis
Japonská brána „torii“ je tvořena dvěma kamennými prostými sloupy jenom náznakem k sobě navzájem nachýlenými a dvěma vodorovnými trámy, jež je oba spojují a mírně je přečnívají.
Pod dolní příčný trám je zářezem vsunut kamenný kvádr s čelnou stranou sešikmenou, na níž je plastickým písmem uvedeno jméno a životní data zemřelé a pohřbené tam Kláry Květoňové.
Na zadní rovné straně kvádru je rytý nápis s jménem autora: „Navrhl //Jan Letzel // architekt z Tokya // v Japonsku“.
Na boku kamenného podstavce jednoho ze sloupů - levého z čelného pohledu na hrob - je dole uvedeno jméno výrobce: „V. Čeřovský // Náchod. Č“.
poznámka
Na hrobě je umístěna ještě šedobílá žulová schrána s urnou Marie Poláškové (1902–2001), dále náhrobní deska Františka Květoně (1881–1976) a náhrobní deska Oldřicha (1916–2001) a Boženy (1912–2002) Závodných.
Je velmi pravděpodobné, že náhrobek byl zhotoven Václavem Čeřovským v roce 1911 jako kopie (nově s jménem zemřelé) podle původního návrhu arch. Jana Letzela z konce roku 1909 pro hrob Vratislava Součka (1896–1907) v Náchodě, k čemuž dal autor návrhu výslovný souhlas 25. 3. 1911 dopisem z Tokia. Osud prvního náhrobku (v Náchodě) po roce 1926 zatím není dostatečně znám.
text
Květoňová //
* 1881 + 1910
ulice
městská část
stavby
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
osoby na objektu
prameny, literatura
autor
Fl