Friedrich Leopold Popper

* 18.9.1866 Brno-Řečkovice a Mokrá Hora – † 27.11.1941

průmyslník v oboru obuvi
dítě osobnosti: Julius/Jonas Popper

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

Firma měla 98 prodejen, z nichž nejreprezentativnější byla v Praze na Národní třídě. V Brně měla tři prodejny, Masarykova 16, dále v Králově Poli, Palackého třída 29, a v Husovicích, Palackého 44 (dnes Dukelská třída)

bydliště

Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, Gromešova 1,
Wien VII, Schottenfeldgasse 67 (doloženo v roce 1889),
Chrudim čp. 191

vzdělání

obchodní akademie

jiné pocty

výstava v Agricultural Hall v Londýně (1895),
Jubilejní výstava OŽK v Praze (1908)

zaměstnání

působil jako komerční úředník, posléze byl majitelem továrny na obuv v Chrudimi,
veřejný společník firmy Beck a Popper (na ručně šitou obuv od roku 1869), později (od roku 1893) firmy Polický a Popper, akc. společnost v Praze I, Pařížská 3

poznámky

Ve společné firmě s Morizem Beckem prosazoval technické inovace, rukodělnou výrobu nahrazoval moderními stroji převážně americké provenience. Podnikal četné obchodní cesty a osobními kontakty získával potenciální odběratele. Jeho společník byl konzervativní a s nastoupenou cestou nesouhlasil, proto jej Popper v roce 1893 vyplatil, a stal se jediným vlastníkem závodu. Firmu přejmenoval na „B. L. Popper“, pro výrobky vybral značku „B.L.P.“.
V rámci monarchie se mu nedařilo změnit zvyklost dát si šít boty na míru u městských a venkovských ševců, proto měl malý odbyt, ale výrobky slavily úspěch v zahraničí, především v Jižní Americe a v Austrálii.
Do USA poslal svého úředníka Josefa Zabu, aby zde studoval organizaci strojní výroby obuvi. Poté dal vystavět novou tovární budovu, zavedl parní energetickou centrálu, elektrické osvětlení, nové stroje. Kolem roku 1900 továrna zaměstnávala 500 dělníků a denní produkce činila až 1000 párů obuvi. Začalo také pronikání na domácí trhy (Vídeň, Praha), nadále vyvážel do Německa, Norska, Švédska, Francie, Švýcarska, Holandska a Itálie. Za první světové války musel změnit svou výrobu pro potřeby armády.

Po skončení války a překonání krize došlo k dalšímu rozšíření podniku. Vlivem politických poměrů tzv. první republiky došlo k příklonu rodiny Popperových k českému prostředí a celkové čechizaci firmy. Aby lépe čelil konkurenci Tomáše Bati, spojil svůj podnik s továrnou na usně Františka Polického v Jaroměři a utvořili akciovou společnost „Polický a Popper“ (podpořeno i sňatkem dětí obou rodin).
Po otcově smrti se podniku ujali synové Bedřich a Jan.
Za nacistické okupace firmu získali Němci, přejmenovali na „Policky und Rieker“. Po znárodnění v roce 1945 byly podniky firmy zrušeny a část strojového parku převzala „Botana, n. p.“, ve Skutči.

Naše zejména brněnské čtenáře encyklopedie často zajímalo rodiště F. L. Poppera. V matrice narození je uveden pouze jako Leopold Popper a a jako místo narození je uvedeno Řečkovice čp. 35. Narodil se v budově bývalého jezuitského zájezdního hostince na dolní cestě královské na dnešní ulici Gromešova č. 1. Tato budova po zrušení jezuitského řádu byla v majetku C. k. studijního fondu a byla různě pronajímána a později prodána různým majitelům - Kořisko, Kunzfeld, Heschl, Springer, Ripka, Steinbrecherrová. Majitelé Ripkovi budovu po roce 1896 zbourali a postavili vilu novou, kterou ve třicátých letech uplynulého století zase zboural stavitel Alois Kuba a postavil si vilu, jak ji můžeme vidět dodnes. Budova měla až do konce 19.století č.p. 35, dnes je to č.p. 51.
V době. kdy se v F. L. Popper v Řečkovicích narodil, byla budova v majetku Jana Kořisky, prvního poštmistra v Řečkovicích, který také spolu s hostincem provozoval poštovní úřad.
(Informace o budově, kde se F. L. Popper narodil, pro naši encyklopedii poskytla paní Ludmila Ulrichová, děkujeme.)

Rodiště zřejmě souviselo s tehdejšími událostmi. Od července 1866 bylo Brno obsazeno pruskou armádou a vypukla zde cholerová epidemie. Matka byla v té době v šestém měsíci těhotenství, měla další čtyři malé děti. Finančně zabezpečená rodina si mohla dovolit poslat těhotnou ženu na venkov, který poskytoval bezpečnější podmínky. (-Menš)