P. Dominik Pecka
* 4.8.1895 Čejkovice (okres Hodonín) – † 1.5.1981 Moravec (okres Žďár nad Sazavou)
římskokatolický kněz, teolog, filozof, prozaik, esejista, perzekuce po roce 1948
bydliště
Čejkovice čp. 74 (rodný dům),
Brno-Tuřany, Hanácká 11
vzdělání
1906–1907 gymnázium v Kyjově,
1907–1912 biskupský seminář v Brně,
gymnázium na Starém Brně (1914 maturita),
1914–1918 kněžský seminář Brno,
5. 7. 1918 vysvěcen na kněze (potřeboval k tomu biskupský souhlas, protože ještě nedosáhl předepsaných 24 let života)
čestný doktorát
Cyrilometodějská teologická fakulta v Olomouci (1969)
vyznamenání a pocty
Řád Tomáše Garrigue Masaryka 2. třídy in memoriam (1996)
dílo
zaměstnání
1918–1926 kaplan v Tuřanech u Brna, Loděnicích, Brně-Zábrdovicích,
poté se na doporučení představených rozhodl pro pedagogickou službu (po složení předepsaných zkoušek získal v roce 1926 profesorskou způsobilost pro gymnázia); kromě náboženství vyučoval filozofii, němčinu, francouzštinu, a to na českém gymnáziu v Jihlavě (1926–1941), po jeho zrušení v Brně-Králově Poli (1941–1946) a v Brně-Husovicích (1946–1953),
1949–1950 působil i jako docent sociologie na Teologickém ústavu v Brně
hrob
hřbitov Čejkovice
poznámky
Syn Alberta Pecky (bednářského mistra v Čejkovicích) a Filomeny, rozené Polesné.
Poprvé byl zadržen na sv. Václava roku 1953, po třech dnech byl ale propuštěn. Dne 5. 5. 1954 byl znovu zatčen, vyšetřovali ho v Brně a ve Znojmě. Hlavním bodem obžaloby se stal útěk kaplana za hranice, který Pecka zatajil. Dne 15. 9. 1954 byl odsouzen krajským soudem v Brně za sdružování proti republice a neoznámení trestného činu na 2,5 roku vězení, k peněžitému trestu 3000 korun, ztrátě čestných práv občanských na 3 roky a k propadnutí poloviny jmění. K vykonání trestu Pecku eskortovali do Valdic u Jičína. Ve vězení si uvědomil, že je to zkouška jeho kněžského poslání. Nedostal se na II. oddělení, kde byli samí kněží, ale na samotky III. oddělení. Cely, původně určené pro jednoho vězně, byly vesměs obývány vězni třemi. Uprostřed kobky stál stolek, na němž se dralo peří, plné prachu, hnijících útržků kůže, molů a červů. To vyvolávalo záněty průdušek, rýmu a kašel. Desetihodinové sezení způsobovalo strnutí údů, špatné osvětlení unavovalo oči. Kvůli problémům se žlučníkem nemusel Pecka pracovat, ale pracovat mohl. Později s jinými práce neschopnými vězni třídili cibuli nebo pleli záhony. V květnu 1955 se dostal na svobodu díky amnestii. Po propuštění se Dominik Pecka vrátil do Brna a působil jako zpovědník Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka.
Koncem roku 1958 byl opět zatčen. Důvodem se staly exercicie, které konal pro milosrdné sestry. Proces se sedmičlennou skupinou, šest řádových sester a Dominik Pecka, proběhl před senátem krajského soudu v Brně ve dnech 18.–19. 3. 1959. Pecka dostal 14 měsíců za maření státního dozoru nad církvemi. Trest vykonal na kněžském oddělení mírovského hradu. Společně s dalšími vězni tu piloval aluminiové odlitky pro přerovskou Meoptu, dílna se nacházela ve zrušeném kostele. Dne 29. 2. 1960 skončil Peckovi druhý trest odnětí svobody, po propuštění se uchýlil do brněnského kapucínského kláštera.
V roce 1969 byl pouze částečně rehabilitován, když krajský soud v Brně zrušil oba rozsudky z let 1954 a 1959, avšak nejvyšší soud potvrdil pouze zrušení prvního rozsudku.
(Informace o perzekuci Dominika Pecky po roce 1948 pro naši encyklopedii na základě svého výzkumu poskytl pan Roman John, děkujeme.)
Od roku 1980 žil Dominik Pecka až do své smrti v kněžském domově v Moravci. Převezen k pohřbení do rodné obce, se kterou během svého života udržoval stále kontakt. V roce 1968 zde oslavil 50. výročí kněžství, slavnost se konala v Čejkovicích 7. 7. 1968. Obcí procházel průvod, v němž kráčel jubilant spolu s příbuznými, přáteli a kněžími a velkým množstvím krojované mládeže z Čejkovic i širokého okolí. U zámku byl postaven oltář, u něhož sloužil P. Dominik Pecka mši svatou. O deset let později, 9. 7. 1978, slavil 60. výročí svého ustanovení knězem v čejkovickém chrámu. Mší svatou sloužil s tehdejším duchovním správcem P. Jaromírem Mikuláškem a kaplanem P. Jiřím Pallou.
Dne 9. 5. 1981 se konala v Čejkovicích velká církevní slavnost, byť smutná. Půl druhé stovky kněží, přátel a žáků a nespočet věřících doprovázel na poslední cestě P. Dominika Pecku, který se k věčnému odpočinku vrátil do rodné půdy čejkovické.
prameny, literatura
osoby
Felix Maria Davídek
byl pokřtěn Peckou
František Fráňa
student
Vojtěch Jestřáb
přítel
Radovan Perka
spolupráce
Tomáš Šílený
učitel
další osoby (1)...
ulice
Hanácká
bydliště doložené v roce 1921 (tehdy Tuřany čp. 124)
stavby
Kostel Zvěstování Panny Marie
Hanácká 2/85
místo jeho působení v duchovní správě od 1. 8. 1918
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a klášter premonstrátů
Zábrdovická
místo jeho působení v duchovní správě ve dvacátých letech 20. století
související odkazy
autor
Ma
