František Květoň

* 3.9.1881 Dubčany, okr. Litovel – † 17.12.1976 Praha

středoškolský profesor, válka a odboj 1914–1919; legionář francouzský, po návratu do ČSR v letech 1920–1939 státní zaměstnanec

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

jeden z nejbližších spolupracovníků prezidenta T. G. Masaryka a Ed. Beneše

bydliště

Brno:
- Úvoz 52 (1908–1910) poté Úvoz č. 31 (1911–1912)
- Sokolská 8 (1913–1919)

Praha-Vinohrady, Kladská 3 (1920)

vzdělání

4 třídy Slovanského gymnázia v Olomouci (1892–1896),
obchodní akademie v Prostějově (1896–1900),
Univerzita Karlova Praha (1900–1904),
Exportní akademie ve Vídni (1904–1906),
profesní zkoušky vykonal v roce 1907

zaměstnání

zobrazit

1906–1907 učitel na obchodní akademii v Praze,
1907–1908 profesor české obchodní akademie v Chrudimi,
1908–1914 profesor c.k. české obchodní akademie v Brně, Giskrova 38, dnes Kounicova 14, (budova školy zničena při leteckém náletu na Brno 20. 11. 1944, na jejím místě dnes poválečná novostavba)
1914–1919 účastník I. světové války (15. 7. 1917 – 12. 6. 1919 člen čs. legií),
1920–1939 státní zaměstnanec v Praze na ministerstvu obchodu, od roku 1922 jako pracovník národohospodářské sekce ministerstva zahraničních věcí v Praze (konsul v Liverpoolu, generální konsul v Montrealu, ministr resident na velvyslanectví v Kanadě a Mexiku, v letech 1935–1939 generální konsul v Sydney v Austrálii s přidělením i na Novém Zélandě),
v roce 1939 odchod do penze

odborné a zájmové organizace

po návratu z ciziny byl nějaký čas starostou Hanácké obce v Praze

hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 58, hrob č. 233

poznámky

František Květoň byl synem Josefa Květoně (1844–1927), rolníka v Bílsku u Litovle a jeho manželky Františky, roz. Korhoňové (1852–1914), dcery Tomáše Korhoně z Bílska.
Měl bratra Josefa (1875–1940) a čtyři sestry Annu (1877–1967), Žofii (1878–1974), Františku (1883–1936) a Růženu (1886–1920) (dle Zápisků z deníku Marie Květoňové zveřejněných se souhlasem rodiny Květoňů, Dubčany 21).

První světová válka ho zastihla v červenci 1914 na sjezdu profesorů obchodních škol v Barceloně ve Španělsku, kam byl vyslán ministerstvem školství ČSR. Internován jako cizinec civilista v různých táborech.
Ve Francii se přihlásil dne 15. 7. 1917 do legií. Do čs. legie ve Francii zařazen 5. 11. 1918, 23. pěší pluk, vojín. Konec v legiích 12. 6. 1919, poslední útvar: 23. pěší pluk, poslední hodnost: četař. Po válce demobilizován.
Za okupace 1939–1945 člen ilegální skupiny vedené od roku 1942 plk. generálního štábu Kvapilem z Obectova. Podporoval partyzány a rodiny vězňů v koncentračních táborech.
(Zápisky z deníku Marie Květoňové, zveřejněno se souhlasem rodiny Květoňů, Dubčany 21)
Byl třikrát ženat, třetí manželka zatím neznámého jména (sňatek kolem roku 1920?).

prameny, literatura

zobrazit

článek ve sborníku nebo kapitola v knize

"Hrob a náhrobek Kláry Květoňové na Ústředním hřbitově v Brně. Pokus o objasnění některých otázek s ním spojených"

Www stránky

"Detail legionáře"

Ostatní literatura

"Tvůrce Atomového dómu. Inspirující Japonsko v životě a díle architekta Jana Letzela"

osoby

Edvard Beneš
Tomáš Garrigue Masaryk

partneři

Klára Květoňová (Stibralová (Štibralová))
sňatek: 9. 2. 1907, Praha
(první manželka) Kamila Květoňová (Svatošová)
sňatek: 6. 7. 1912, Brno (manželství rozvedeno v roce 1919)
(druhá manželka)

děti

Miroslav Květoň

ulice

Úvoz
bydliště

stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
středoškolský profesor, válka a odboj 1914–1919; legionář francouzský; místo posledního odpočinku

autor

Menš, Fl

Náhrobek na hrobě Kláry Květoňové...

následující »» «« předchozí

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.