P. František Pařil

* 27.1.1911 Vidonín (okres Žďár nad Sázavou) – † 3.8.1951 Jihlava

protikomunistický odboj; oběť perzekuce

národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


příčina úmrtí

popraven


bydliště

Vidonín čp. 5 (rodný dům),
Horní Újezd (fara)


vzdělání

reálné gymnázium v Tišnově,
biskupský alumnát v Brně (na kněze vysvěcen v roce 1937)


jiné pocty

jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí komunistické totality na Václavském náměstí v Třebíči, dále na pomníku „Smírčí kameny“ v Jihlavě, Tyršova ulice


zaměstnání

kněz, působil v Boskovicích ( do ledna 1940), poté v Deblíně (do roku 1941), Třebič, Ostrov nad Oslavou, Olešnice, Podivín, Volfířov (okres Jindřichův Hradec), od 8. 7. 1948 Horní Újezd (okres Třebíč).


hrob

hřbitov v Heřmanově (u hlavního kříže)


pojmenováno

v rámci projektu „Poslední adresa“ mu byla na budově fary v Horním Újezdě odhalena 27. 6. 2019 pamětní deska


poznámky

Podle dobové právní kvalifikace popraven pro velezradu, pomoc k sabotáži spáchané ve spolčení § 78/1c, 2a, 3d; 7/2; 84/1a, 3a zákona číslo 86/1950 Sb. (trestní zákon).
Jako datum narození je někdy uváděno i datum 21. 1. 1911.
Syn ze třetího manželství Josefa Pařila (pololáníka ve Vidoníně) a Marie, rozené Klímové. Rodiče oddáni 9. 9. 1907 v kostele v Březí. Podle sčítání obyvatelstva v roce 1910 měli 2 koně, 5 kusů hovězího dobytka, 2 kozy, 5 prasat, 20 slepic, 1 husu, 3 kachny a 6 kusů jiné drůbeže, byli tedy celkem zámožní. Z tohoto manželství se narodili synové Josef (* 21. 1. 1909 Vidonín, který zůstal hospodařit na rodinném hospodářství), kněžími se stali synové František (* 27. 1, 1911 Vidonín) a Severin (* 28. 10. 1915 Vidonín), měli ještě syny Ludvíka (* 1. 2. 1913 Vidonín, † 16. 1. 1913 na srdeční slabost) a Jaroslava (* 14. 4. 1918 Vidonín). Z druhého manželství otce Josefa s Marií (rozenou Havlátovou) s nimi žily dcera Marie (* 16. 8. 1903 Vidonín) a Josefa (* 25. 4. 1905 Vidonín). (Data získána ze sčítání obyvatelstva, příslušné matriky nejsou na internetu k dispozici -Menš.). Když zemřel otec Josef Pařil dne 19. 12. 1947 ve Vidoníně, pohřbíval jej syn František (tehdy administrátor ve Volfířově).
František Pařil byl od roku 1948 farářem v Horním Újezdě v okrese Třebíč. Dne 5. 7 1951 byl zatčen v souvislosti s tzv. babickým případem. Byl souzen v prvním babickém procesu v Jihlavě a odsouzen k trestu smrti. Popraven byl 3.8.1951 v jihlavské věznici. Urna s jeho ostatky byla zaměstnanci brněnského krematoria uschována, v roce 1968 předána rodině a v 70. letech v tichosti uložena P. Josefem Vágnerem na hřbitově v Heřmanově. Ukrytá urna byla v září 2011 nalezena a vyzvednuta a 18. 9. 2011 byla oficiálně uložena na čestném místě hřbitova v Heřmanově, u paty hlavního kříže. Při té příležitosti byla na stejném místě odhalena také pamětní deska.



osoba na objektech

popravení účastníci III. odboje
pomník: Jihlavská 1/01


události

27. 4. 1968
Manifestační zemský sjezd moravskoslezský K 231 v Brně
kněz, oběť komunistické perzekuce



autor

Menš