Rudolf Procházka

Rudolf Procházka

* 10.4.1913 Brno – † 11.4.1973 silnice mezi Věchnovem a Bystřicí nad Pernštejnem

válka a odboj 1938–1945; účastník zahraničního odboje; SSSR

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

vzdělání

5 tříd obecné a 3 třídy měšťanské školy - Nedvědice
2 roč. nižší průmyslové školy strojnické - Brno

vyznamenání a pocty

Čs. válečný kříž 1939, čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem,
Řád 25. února 1948,
Medaile Za zásluhy o výstavbu,
sovětská Medaile Za vítězství nad Německem, a další ocenění

zaměstnání

po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal náčelníkem osobní ochranky prezidenta Klementa Gottwalda

politická orientace

KSČ

poznámky

Do čs. zahraničního vojska odveden v roce 1939 (v databázi www.vuapraha.cz uvedeno: „ilegální vedení KSČ“. Osobní číslo neuvedeno).
Předválečný funkcionář KSČ, do strany vstoupil v roce 1933. Angažoval se v levicově orientovaných tělovýchovných a mládežnických organizacích na Brněnsku. V letech 1934–1936 absolvoval základní vojenskou službu u dělostřeleckého pluku 107 v Olomouci. Před odchodem do zahraničí pracoval v brněnské Zbrojovce a jako pomocný dělník v cementárně. V květnu 1939 uprchl do Polska a následně do Sovětského svazu, kde až do léta 1941 pracoval v civilním sektoru.
Po napadení SSSR se dal k dispozici sovětské zpravodajské službě, která jej vycvičila jako radistu a 10. 9. 1943 vysadila společně s Rudolfem Peschlem v Polsku, odkud se oba výsadkáři přesunuli do protektorátu. Procházka měl na Brněnsku plnit své úkoly – zřízení rádiového spojení s vedením KSČ v Moskvě, sběr vojenských, politických a hospodářských zpráv, zakládání ilegálních národních výborů apod. Všechny jeho záchytné adresy v Brně však selhaly, proto se přesunul do okolí Bystřice nad Perštejnem (Albrechtice u obce Rozsochy), odkud devět měsíců vedl soustavnou rádiovou komunikaci s Moskvou a budoval zpravodajskou síť.
Německá zaměřovací služba odhalila místo jeho vysílání v létě 1944, ale z obklíčení brněnským gestapem se dokázal prostřílet. Spojení bylo přerušeno, ale R. Procházka následně vytvořil partyzánský oddíl Prokop Holý, který až do konce války operoval na Bystřicku.
Dne 1. 10. 1945 byl přijat ke SNB jako čekatel (od května 1946 měl hodnost poručíka), působil u II. oddělení Zemského odboru bezpečnosti (ZOB/II) v Brně. K 1. 12. 1947 povýšen na nadporučíka, od 1. 1. 1948 se stal příslušníkem Zemské úřadovny Státní bezpečnosti v Brně a 1. 10. 1948 byl přeložen v hodnosti štábního kapitána (povýšen 10. 9. 1948) k ministerstvu vnitra, skupině III-A v Praze. K 30. 6. 1949 byl přeložen k SNB útvaru Jasan (ochrana stranických a ústavních činitelů). V únoru 1951 zatčen a vyšetřován v Praze-Ruzyni pro údajnou spolupráci s gestapem a britskou zpravodajskou službou, propuštěn ze SNB. V září 1952 nařízeno jeho propuštění z vyšetřovací vazby. Od ledna 1953 do odchodu do důchodu v roce 1968 působil jako kádrový referent a politický pracovník Rudého práva a později nakladatelství Mír a socialismus v Praze. V roce 1965 přijat na základě plné služební rehabilitace v hodnosti majora do neplacené zálohy činné zálohy MV, z níž jej propustili 30. 4. 1968 v souvislosti s odchodem do důchodu. Zemřel při autonehodě v noci 11. 4. 1973 mezi Věchnovem a Bystřicí nad Pernštejnem.