Zdeněk Chlup - Profil osobnosti

Zdeněk Chlup

Ing. arch. Zdeněk Chlup

* 7.2.1921 Brno – † 21.3.2002 Brno

architekt, urbanista, zakladatel Útvaru hlavního architekta měta Brna
dítě osobnosti: Jan Chlup

národnost

česká

státní příslušnost

ČSR, ČSSR, ČR

nej...

Brno: první hlavní architekt v Brně

zajímavé okolnosti

Během studií pracoval jako asistent u prof. Jaromíra Krejcara a národního umělce Jiřího Krohy.
Byl členem poradního sboru hlavního architekta města Prahy Jiřího Voženílka.
Díky úsilí Zdeňka Chlupa byla vydána takzvaná Černá kniha města Brna - jeden z prvních pokusů zmapovat Brno z hlediska kvality životního prostředí a navrhnout urbanistická opatření k jeho zlepšení.
S návratem demokracie se soustředil na práci s cílem „vrátit Brno do Evropy“ – na obnovu zpřetrhaných mezinárodních vazeb a pořádání konferencí s evropskou účastí v zájmu budování image města Brna.

bydliště

Brno:
- Všetičkova 25
- Veveří 77
- Křídlovická 80
- Slezákova 39

cena města

Brna, v oboru architektura a urbanismus (2001)

vzdělání

do 1940 gymnázium v Králově Poli
1940–1942 abiturientský kurz na obchodní akademii
1945–1949 Vysoká škola technická dr. E. Beneše v Brně (obor architektura a pozemní stavitelství)

vyznamenání a pocty

Vyznamenání za zásluhy o výstavbu (30. 4. 1965)

jiné pocty

Diplom čestného členství Svazu brazilských architektů (20. 5. 1967)
Diplom za zásluhy o rozvoj ragby v Brně (1986)

dílo

zobrazit

projekty, výzkum
- 1949 Domovy mladých - Brno, Hlinky, adaptace, spolupráce s arch.Hutařem (realizace 1951)
- 1950 Studie o územním plánování zemědělských oblastí v SSSR
- 1951 Podrobný a směrný územní plán nového města Šaca pro 12 000 obyvatel, spolupráce s ing. Kočím, realizace od 1951
- 1952 Úvodní projekt a zastavovací plán okrsku Šaca a veddoucí projektant bytové výstavby (216 bytů, polovina realizována od 1953)
- 1953 Směrný územní plán Jelšavy, podrobný a zastavovací plán Jelšavy
- 1953 Obytné domy Prievidza, blok 48 bytů, spolupráce s ing.Zounkem, realizace 1954
- 1954 Úvodní projekt bytové výstavby Prievidza
- 1954 Obytné domy Prievidza, blok 15, 16, 18, 19, celkem 140 bytů, realizace 1955
- 1954 Výzkumná práce standardních keramických obkladů dveřních a okenních otvorů, spolupráce s ing. Zounkem
- 1955 Směrný územní plán Komárno, technickoekonomická směrnice
- 1955 Podrobný územní plán Akademické čtvrtě Brno
- 1955 Ekonomie sídlištní výstavby v územních plánech
- 1956 Výzkumný úkol o přestavbě našich měst - asanace
- 1957 Podbroný územní plán Staré Brno - sever (část)
- 1957 Úvodní projekt sídliště Brno - Nábřeží. 721 bytů, mateřská školka, jesle, 2 třináctitřídní školy, obvodní zdravotní středisko, distribuce, služby
- 1957 Zastavovací plán pohotovostního sídliště Brno - Modřice
- 1957 Obytný dům Brno - Poříčí, 65 bytů, Brno - Nové Sady, 75 bytů realizace 1958
- 1958 Obytný dům Brno - Nové Sady, 47 bytů, distribuce, služby, Brno - Křídlovická, 57 bytů, distribuce, služby, Brno - Polní, 144 bytů
- 1958 Ústřední kotelna a uhelna a obytný dům Brno - Křídlovická

soutěže
- 1950 soutěž na zemědělský výstavní pavilon do Moskvy, spolupráce s arch. Rostlapilem, F. Zounkem; I.–II.cena
- 1955 soutěž na typy obytných domů, spolupráce s ing. Zounkem
- 1956 soutěž na zastavění Brno - severozápad, 1.–2. cena
- 1960 získal 2. cenu v soutěži na obytný experimentální obvod Moskvy

zaměstnání

Továrna Tomáše Bati ve Zlíně, obchodní odd. (1942–1945)
n. p. Stavoprojekt, závod Brno (od 1949, projekty pozemních staveb, urbanistické odd. - územní plány několika obcí a demografické studie krajského rajonového plánu, vedení studijní skupiny mladých urbanistů - studie o územním plánování zemědělských oblastí v SSSR, 1950 jmenován vedoucím projektantem směrného územního plánu města Brna, do poloviny roku 1951 vedoucím vývojové skupiny pro územní plánování, z ní se pak stala samostatná složka Ústav územního plánování v Brně, později Výzkumný ústav výstavby a architektury),
Útvar hlavního architekta města Brna (1965–1970 vedoucí),
poslanec Federálního shromáždění (leden 1969 – listopad 1969),
Výzkumný ústav výstavby a architektury v Praze (70. a 80. léta 20. st.),
po sametové revoluci se opět angažoval v architektonickém a urbanistickém plánování Brna

odborné a zájmové organizace

- člen Tělovýchovné komise při Zemském národním výboru v Brně (10. 4.1946)
- zakládající člen BLOKu architektů a výtvarníků
- člen Svazu architektů ČSR
- člen Svatu architektů ČSSR (od 15. 4. 1956)
- člen pařížského Institutu de la Vie (od 1967)
- člen Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj (do 1969)
- člen Českého komitétu provědecké řízení (1971)
- člen Československého svazu jachtingu - průkaz způsobilosti k plavbě z 8. 10. 1977
- člen Unie výtvarných umělců ČR

poznámky

1951 jmenován ministrem školství členem komise pro II. státní zkoušku pro otázky urbanismu na Vysoké škole technické v Brně
1951–1953 vyslán ředitelstvím n. p. Stavoprojekt na dlouhodobou projekční brigádu do Košic pro zajišťování územních plánů nového Hutního kombinátu - ve funkci vedoucího urbanistickéhé skupiny a později jako zastupující vedoucí ateliéru vedl práci na prvním rajonovém plánu, který se u nás do té doby v takovém rozsahu zpracovával, a na směrných, podrobných a zastavovacích plánech
od 1953 pracoval v Brně na projektech pozemních staveb a územních plánech
podzim 1954 jmenován předsednictvem vlády předsedou komise pro posuzování sídlišť na Vládním výboru pro výstavbu
1961 se podílel na zhotovení územního plánu Sofie a v roce 1963 i Prahy
1965 byl pověřen vytvořením ÚHA v Brně a jmenován hlavním architektem s cílem vytvářet podklady pro rozhodování vedení města o jeho rozvoji. Začal tak vznikat program, jehož první etapa se soustředila na odstranění základních nedostatků města a rozdílů v životní úrovni jeho částí. Rozvržen byl do čtyř částí, na koncepci ekologického, ekonomického, sociálního a výtvarného rozvoje.
V době normalizace byl zbaven všech funkcí, nesměl pracovat v Brně ani v jihomoravském kraji. jeho působištěm se až do sametové revoluce stala Praha.
Po roce 1989 se vrátil do Brna, aby obnovil své předchozí úsilí o zvýšení mezinárodní prestiže Brna.