Ing. Petr Kaman
* 29.6.1895 Brno – † 7.8.1942 Berlín-Plötzensee
válka a odboj 1914–1919; legionář italský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; zaměstnanci železnic
národnost
česká
státní příslušnost
Rakousko-Uhersko, ČSR
příčina úmrtí
popraven
bydliště
Brno, Veveří 53,
Brno-Žabovřesky, Havlíčekgasse - Havlíčkova 17,
Brno-Královo Pole, Wilsonova 83
zaměstnání
voják z povolání (v roce 1929 uváděn jako kapitán telegrafního praporu č. 2),
úředník železnic
hrob
Královopolský hřbitov, Myslínova, skup. 2b, č. 134 (kenotaf)
poznámky
Za první světové války příslušníkem 14. pěšího pluku, v hodnosti poručíka.
Zajat 24. 10. 1918 u Monte Tertico. Místem přihlášení do legií Citadella Legnaro.
Do čs. legie v Itálii zařazen 23. 11. 1918, prvním útvarem 7. telegrafní rota, hodnost: podporučík. Konec v legiích 20. 12. 1918, 7. telegrafní rota, hodnost: podporučík. V roce 1926 se stal velitelem telegrafní roty a v roce 1933 řádným profesorem vojenského telegrafního učiliště v Turnově. Se záměrem zařazení do brněnské Obrany národa byl zaměstnán u stavebního telegrafního úřadu v Brně.
V roce 1939 se stal členem zemského vedení Obrany národa, pomáhal zajistit rádiové spojení brněnských odbojářů s pražským vedením Obrany národa. Zatčen 3. prosince 1939, vězněn v Brně na Špilberku, ve Vratislavi, Wohlau, v Diezu, Berlíně-Alt Moabitu a po odsouzení k trestu smrti v Berlíně-Plötzensee, kde popraven.
pojmenované ulice
Kamanova (Královo Pole)
- Palackého třída + Kamanova + Kubešova (Královo Pole), jen část ulice
prameny, literatura
osoby
Karel Štolc
spolupráce v Obraně národa
partneři
Emilie Kamanová (Hrčková)
sňatek: 8. 7. 1929 Brno-Královo Pole (kostel Nejsvětější Trojice); protože ženich byl bez vyznání, souhlas ke sňatku s katoličkou musel udělit biskupský ordinariát v Brně
děti
sourozenci
ulice
Veveří
rodný dům
Wilsonova
bydliště (dnes Husitská)
Havlíčekgasse - Havlíčkova
bydliště doložené v roce 1929 (dnes Šmejkalova)
osoba na objektech
oběti okupace
pamětní deska: Kounicova 26/01
stavby
Královopolský hřbitov
Myslínova
válka a odboj 1914–1919; legionář italský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; zaměstnanci železnic; kenotaf
autor
Menš
