Stanislav Živný
* 1.4.1912 Dačice (okres Jindřichův Hradec) – † 6.8.1943 Berlín-Plötzensee
válka a odboj 1938–1945; účastník domácího odboje; oběti okupace
pseudonym
Klein
národnost
česká
státní příslušnost
Rakousko-Uhersko, ČSR
zajímavé okolnosti
výborná znalost němčiny a smysl pro humor
příčina úmrtí
popraven
bydliště
Mikulov, Schillerovo náměstí 4 (doloženo v roce 1937),
Brno-Bystrc, Živného 1
vzdělání
dvouletá obchodní škola v Břeclavi
jiné pocty
jeho jméno je uvedeno také na pamětní desce, která byla odhalena v Mikulově 17. září 1961, a na pomníku obětí okupace v parku v Mikulově
zaměstnání
1929–1932 Okresní úřad Mikulov,
1. 10. 1932 – březen 1934 vojenská služba,
nezaměstnaný pro komunistické přesvědčení,
JUDr. Knöpfermacher v Mikulově,
JUDr. Adler v Pohořelicích,
od 1. 9. 1938 bývalá Československá pojišťovna Brno
politická orientace
KSČ
odborné a zájmové organizace
Komunistický svaz mládeže Československa
poznámky
Poprvé byl zatčen náhodně 10. 4. 1939 před Německým domem v Brně, díky dobré znalosti němčiny z gestapa propuštěn. Nově zatčen 15. 9. 1939 na schůzi v Brně-Žabovřeskách, vězněn v Kounicových kolejích, odkud byl dne 8. 1. 1940 odeslán k soudu do Vratislavi.
V květnu 1940 došlo k odhalení druhého městského vedení KSČ v Brně, Živný byl proto převezen 14. 5. 1940 zpět do Brna (z 15. května je korespondenční lístek odeslaný z Kounicových kolejí manželce, který je dnes ve sbírkách Muzea města Brna - byl v cele 93a). Následovaly tvrdé výslechy, proto simuloval bolesti zubů, k ošetření byl převezen na zubní kliniku na Šilingrově náměstí, odkud se mu podařilo uprchnout.
Žil v ilegalitě, v roce 1942 se dostal do kontaktu s konfidentem gestapa Vožďou. Dne 5. 9. 1942 se mu podařilo uprchnout před novým zatčením, ale při přestřelce v Bystrci postřelil gestapáka Floriana, sám byl těžce zraněn. Byl převezen na operaci do nemocnice na Žlutém kopci, po krátké době znovu umístěn do Kounicových kolejí, kde byl za nohy přikován k lůžku.
Dne 27. 1. 1943 znovu převezen do Vratislavi, zde 24. 5. 1943 odsouzen k smrti, rozsudek byl vykonán 6. 8. 1943 v Berlíně-Plötzensee.
Podle osobního svědectví manželky Růženy autorce medailonku (pracovala v roce 1940 jako úřednice u advokáta JUDr. Müllera v Brně, U Solnice 5/9) za ním chodila na přehradu, kde se skrýval v chatě, otěhotněla a narodil se jí syn. Prožité stresy v průběhu těhotenství i skutečnost, že musela předstírat náhodnou známost, aby neprozradila manžela, se podepsaly na duševním zdraví synka.
pojmenované ulice
Živného (Bystrc)
prameny, literatura
osoby
Bedřich Blažek
B. Blažek spolupracoval se S. Živným
Robert Jurkowski
Jurkowsky pomohl Živnému k útěku tím, že pozdě ohlásil jeho útěk, když byl vězeň na ošetření
Alois Králík
spolupráce v odboji
Richard Mácha
spolužák, přítel
Rudolf Stejskal
spolupráce v odboji
další osoby (1)...
partneři
Růžena Živná (Sapáková)
sňatek: 19. 6. 1937, Brno (městská rada)
děti
rodiče
ulice
Živného
bydliště od roku 1936, tehdy ještě ulice neměla název (dnešní název je na jeho počest)
osoba na objektech
S. Živný
pamětní deska: Živného 1/01
související odkazy
autor
Menš
