prof. JUDr. Josef Grňa
* 11.8.1897 Předklášteří (okres Brno-venkov) – † 8.6.1967 Kroměříž (okres Kroměříž)
právník, profesor brněnské techniky, válka a odboj 1938–1945; účastník domácího odboje; perzekuce po roce 1948
dítě osobnosti: Ferdinand Grňa
pseudonym
Jan Gabriel
národnost
česká
státní příslušnost
Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR
bydliště
Brno:
- Spielberggasse - Špilberská 41
- Údolní 46
- Akademická 40
- Františky Stránecké 12 ,
Rataje u Kroměříže čp. 21
vzdělání
II. české státní gymnázium v Brně,
Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1918 – 17. 12. 1920)
vyznamenání a pocty
Československý válečný kříž 1939,
Řád Slovenského národního povstání I. třídy,
Medaile Za chrabrost,
Medaile Za zásluhy I. třídy,
Medaile Za věrnost,
odznak čs. partyzána a čestný odznak francouzských partyzánů,
Řád T. G. Masaryka II. třídy in memoriam (udělen prezidentem republiky 28. 10. 1991)
dílo
zaměstnání
1920–1938 Finanční prokuratura v Brně - koncipient, adjunkt (1922), vrchní komisař (1926), rada (1930), vrchní rada (1937)
1932 se habilitoval na Komenského univerzitě v Bratislavě
1938–1951 Benešova technika v Brně (1938 mimořádný a od roku 1941 řádný profesor věd právních, v letech 1948–1950 děkan odboru inženýrského stavitelství)
odborné a zájmové organizace
SNR
hrob
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 11, řada 1, hrob 30 (hrob má dnes jiného nájemce)
poznámky
Za 2. světové války se zapojil do domácího odboje (v březnu 1939 stál u zrodu odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme na Moravě). Dne 2. 10. 1941 unikl zatčení gestapem a do konce války žil v ilegalitě. Na falešné Všeobecné občanské legitimaci měl uvedeno jméno Jana Gabriel s bydlištěm v Křížanově. Byl čelným představitelem odbojového uskupení Rada tří.
Po válce se stal významným představitelem Svazu národní revoluce, který sdružoval členy odboje.
V lednu 1950 byl zatčen a v roce 1951 odsouzen za „nepřekážení a neoznámení trestného činu protistátní činnosti jiných osob". Jeho rodina byla násilně vystěhována z Brna do Ratají u Kroměříže, v roce 1965 byl rehabilitován.
Ve vazbě věznice krajského velitelství StB v brněnské Příční ulici byl od 11. 1. 1950. Dne 17. 1. 1951 stanul před státním soudem v Brně, který ho odsoudil za nepřekážení a neoznámení trestného činu na 1 rok. Dne 24. 5. 1951 Nejvyšší soud zamítl jeho odvolání a zvýšil mu trest na 2,5 roku. Podle znění rozsudku Grňa neučinil oznámení o všech závažných skutečnostech, které se dozvěděl od člena fakultního výboru KSČ Jaroslava Pavlíčka. Rovněž neoznámil bezpečnostním orgánům, že jeho bývalý partyzánský spolupracovník Cyril Musil má nepřátelský poměr k lidově demokratickému zřízení. Musil v roce 1950 uprchl do zahraničí.
Trest si profesor Grňa odpykával v krajské soudní věznici v Brně. Jako kardiak nemohl ve vězení vykonávat žádnou těžší práci. Jeho manželka neúspěšně žádala v roce 1952 prezidentskou kancelář o prominutí zbytku trestu. Navzdory tomu byl Josef Grňa v červenci téhož roku předčasně propuštěn a předán do nemocničního ošetřování v Kroměříži.
Rozsudkem krajského soudu v Brně ze dne 7. 6. 1965 byl Josef Grňa zproštěn obžaloby a rehabilitován.
(Informace o perzekuci po roce 1948 na základě svého výzkumu pro naši encyklopedii doplnil pan Roman John, děkujeme.)
prameny, literatura
osoby
Vojtěch Boris Luža
společně vybudovali novou organizaci nazvanou Rada Tří
Karel Pánek
spolupráce v odboji
Josef Pavlán
spolupráce v odboji
Růžena Stoklásková
spolupráce v odboji
Anna Ursínyová
spolupráce v odboji
další osoby (1)...
partneři
Jarmila Grňová (Hejdušková)
sňatek: 18. 11. 1922, Brno (městská rada)
sourozenci
ulice
Akademická
bydliště (dnes Čápkova)
Údolní
bydliště doložené v roce 1922
Františky Stránecké
bydliště doložené v roce 1948
Spielberggasse - Špilberská
bydliště doložené v roce 1900 (dnes Gorazdova)
stavby
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
právník, profesor brněnské techniky, za okupace účastník domácího odboje; místo posledního odpočinku
události
2. 10. 1945
Odhalení pamětní desky generálu Vojtěchu Borisi Lužovi
slavnostní řečník
související odkazy
autor
Čoup, Menš
