Za 2. světové války jako příslušník domácího odboje byl od 1. 10. 1941 v ilegalitě. V roce 1951 člen vládní komise pro zřízení Československé akademie věd a jeden z jejích prvních členů. Při brněnské technice vybudoval katedru slévárenství.

Brno:
- Drobného 54 (1923–1930)
- Tučkova 20 (1930–1932)
- Mučednická 8 (1932–1970)

1897–1904 česká vyšší reálka v Praze,
1904–1906 a 1907–1909 Česká vysoká škola technická v Praze (odbor strojního inženýrství),
Vysoká škola báňská v Příbrami (v letech 1910–1911 mimořádný posluchač hutnického odboru, 1921 doktorát věd báňských)

VUT v Brně (22. 4. 1966),
Vysoká škola technická v Košicích,
Bergakademie Freiberg

Rytířský řád čestné legie (1937),
Zlatá medaile spolku Association technique de fonderie v Paříži (1937),
Lavoisierova medaile univerzity v Lille,
Eulerova medaile Akademie věd SSSR,
Řád republiky,
Komenského medaile,
Zlatá medaile za zásluhy o vědu a lidstvo ČSAV

čestný člen Association technique de fonderie,
čestný dopisující člen Institute of British Foundrymen,
akademik

1910–1911 VŠ báňská v Příbrami (výpomocný asistent při stolici horního a hutního strojnictví),
1911–1913 Škodovy závody v Plzni (konstruktér v oddělení hornických strojů),
1913–1917 Pražská železářská společnost - slévárny Králův Dvůr u Berouna,
1917–1919 Škodovy závody v Plzni (správce slévárny),
1919–1921 Spojené strojírny a. s. v Hradci Králové

Česká vysoká škola technická v Brně (Vysoké učení technické v Brně) - profesor mechanické technologie II.: od 14. 3. 1921 mimořádný profesor, od 1. 2. 1925 do roku 1960 řádný profesor; v letech 1929–1930 rektor; v letech 1923–1924 a 1934–1935 děkan odboru strojního a elektrotechnického inženýrství

Československá slévárenská společnost (čestný předseda),
Československá společnost pro nauku o kovech (zakládající člen),
Československá společnost pro dějiny věd a techniky (předseda technické sekce v Brně),
Spolek Kounicovy studentské koleje českých vysokých škol v Brně,
Mezinárodní výbor slévárenských spolků v Curychu (prezident),
Iron and Steel Institute v Londýně

rodinný hrob na Olšanských hřbitovech v Praze

po Fr. Píškovi je pojmenována ulice v Praze13-Stodůlkách (od roku 1987)

Píškova (Bystrc)

zobrazit

Josef Bradík
získal plaketu profesora F. Píška Jozef Čabelka
student Karel Hel
František Píšek byl svědek na svatbě Ing. dr. Karla Hela Bohumil Odstrčil
přátelé a spolupracovníci Jaromír Pukl
spolupráce v odboji
další osoby (1)...

Marie Píšková (Hencová)
sňatek: 29. 4. 1911

Jiří Píšek
Ludmila Píšková
Libuše Mejstříková (Píšková)

Drobného
bydliště v letech 1923–1930 Tučkova
bydliště v letech 1930–1932 Mučednická
bydliště v letech 1932–1970

F. Píšek
pamětní deska: Svatopetrská 7/01 F. Píšek
pomník: Technická 2/02

A. Rezek
pamětní deska: Antonínská 1/05
odlil plaketu do bronzu E. Mach
pamětní deska: Chrlické náměstí 1/01
odlil pamětní desku E. Macha A. Rezek
pamětní deska: Veveří 95/04
reliéf odlil do bronzu

27. 4. 1945
Vytvoření Ústředního Národního výboru pro Velké Brno
první sekretář

Čoup