Antonín Váchal

* 29.11.1915 Hustopeče (okres Břeclav) – † 1.4.1943 Nová Ves pod Pleší (okres Příbram)

válka a odboj 1938–1945; oběti okupace

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

příčina úmrtí

TBC dýchacího ústroji

bydliště

Brno-Královo Pole, Josef-Pekař-Strasse + Retschkowitzer Strasse + Ugartegasse - třída Josefa Pekaře + Řečkovická + Ugartova 41

vzdělání

reformní reálné gymnázium v Novém Jičíně,
po vykonání vojenské prezenční služby přijat na vojenskou akademii v Hranicích (vyřazen v roce 1937 jako poručík pěchoty)

vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 in memoriam

zaměstnání

voják z povolání,
štábní kapitán pěchoty,
hospodářský adjunkt

hrob

Královopolský hřbitov, Myslínova, skup. 4, hrob č. 42

poznámky

Po absolvování vojenské akademie přidělen p. pl. 41 Dr. Edvarda Beneše v Žilině, kde sloužil až do března 1939. Po odtržení Slovenska a demobilizaci byl přidělen úřadu hospodářské kontroly v Brně.
V srpnu 1939 se zapojil do odbojové organizace Obrana národa (Úřad cenové kontroly), byl členem skupiny majora Kulatého, jeho nejbližšími spolupracovníky byli nadporučík Zdeněk Kožnárek (popraven ve Frankfurtu) a nadporučík Preininger, kterému se podařilo před zatčením uprchnout do Anglie. Váchal byl zatčen 12. ledna 1940, vězněn v Brně v Kounicových kolejích.
Asi v červenci 1940 převezen s celou skupinou do Breslau, odtud do Wohlau a dále Diezu. Následkem podvýživy onemocněl tuberkulózou plic - smrtelně nemocný byl se skupinou spoluvězňů jako dočasně neschopný vazby odeslán v srpnu 1941 do Brna. Cesta Německem trvala celý měsíc - ihned poté byl umístěn do plicního sanatoria v Nové Vsi pod Pleší.
V prvním stanném právu byl předvolán do Brna do Kounicových kolejí, primář sanatoria vystavil doklad o neschopnosti převozu. Když jeho skupina měla stanout před lidovým soudem, měl se i on dostavit do Berlína nebo Frankfurtu. Ze zdravotních důvodů sice nebyl souzen, ale zprávy o odsouzení jeho spolupracovníků k smrti vedly k novému zhoršení choroby, které 1. dubna 1943 v sanatoriu podlehl. Krátce předtím, 28. 3. 1943, se přímo v sanatoriu oženil (jméno nevěsty není v matrice uvedeno-Menš).
Převezen k pohřbení do Brna, pohřeb se konal 7. 4. 1943.