Jan Nepomuk Soukop

* 10.5.1826 Třebíč – † 26.3.1892 Doubravice

kněz, básník, překladatel, autor velehradských písní poutnických

zajímavé okolnosti

Vynikal ryzí povahou, horlil pro povznesení víry cyrilo-metodějské, účinně podporoval národní snahy.
V roce 1926 byly jeho ostatky převezeny ze hřbitova v Doubravici nad Svitavou na čestné místo velehradského hřbitova.

vzdělání

německé piaristické gymnázium v Moravské Třebové,
1843–1849 bohoslovecký alumnát v Brně,
v roce 1849 vysvěcen na kněze

dílo

- V roce 1862 vydal básně pod názvem "Velehradky", v roce 1863 "Kytici velehradskou".
- V roce 1863 vydal rovněž "Sbor k tisíciletému jubileu cyrilo-metodějskému", který zhudebnil Dr. Josef Chmelíček ve stejném roce.
- Nejvíce jsou oblíbeny jeho poutnické písně velehradské, nejznámější snad: "Ejhle, oltář Hospodinův září" (1860) - píseň zhudebnil Pavel Křížkovský v roce 1863.
- Nasbíral také mnoho pohádek a pověstí z okolí Sloupu.
- Sepsal i několik povídek a také překládal němčiny, francouzštiny a polštiny.

zaměstnání

po vysvěcení působil jako kaplan v Letovicích a ve Sloupě,
roku 1862 se stal farářem v Lipovci,
1865–1892 farářem v Doubravici

odborné a zájmové organizace

výbor Dědictví svatého Cyrila a Metoděje,
pracoval ve výboru Matice Velehradské,
Dědictví sv. Jana Nepomuckého a Dědictví sv. Prokopa

poznámky

v době svého působení ve Sloupu se zajímal o tamní jeskyně, v knize veršů Kytečky (1853) v kapitole věnované okolí sloupskému poprvé česky popsal jeskyni Kůlna a jiné místní zajímavosti a napsal vlastně prvního krasového průvodce. Je považován za jednoho ze zakladatelů české literatury o Moravském krasu, do níž zavedl české názvy propadání, závrtek...