Během německé okupace pracoval v odboji. Byl sledován a v roce 1942 byl na 3 měsíce vězněn gestapem v Jihlavě.
Po válce vedle advokátní praxe zasedal v zemské průmyslovém referátu v Brně, byl jmenován národním správcem družstevní centrály Moragro, byl radním v Ústředním NV v Brně, přesedal rozhodčímu soudu Plodinové bursy, byl zvolen místopředsedou moravské advokátní komory a zastával funkce v předsednictvu krajského výboru KSČ.
Na PrF MU přednášel a cvičil občanské právo, právní filozofii, společenskou nauku a rodinné právo. Po zrušení fakulty byl jako jediný z jejích profesorů v říjnu 1950 přeložen na PrF UK, kde se na krátkou dobu stal vedoucím katedry občanského práva.
Dal podnět ke zřízení Studijního střediska technické normalizace při VUT v Brně, která pak sám řídil.
Zabýbal se přednáškami z technické normalizace, právních předpisů a z bezpečnosti práce.
Pracoval v redakční radě časopisu Normalizace.

Bibliografie:
- Majetkové právo manželské (1953)
- Společenské závazky (1953)
- Nástin přednášek o zemědělském a družstevním právu (1954)
- Změny a dodatky k učebnímu textu Právní nauky pro posluchače zemědělských škol (1956)
- Obecná teorie technické normalizace (1958)
- Právní nauka (1958)
- Právní nauka pro posluchače vysokých škol zemědělských (1963)
- Základy práva a právo zemědělskodružstevní (1964)
- Základy československého socialistického práva (1965)
- Zemědělské právo (1966)
- Učebnice technické normalizace (1968)

1933–1934 předseda Jednoty nemajetných a pokrokových studentů,
1934–1940 advokátní koncipient u JUDr. Vladislava Dokládala v Lipníka nad Bečvou,
1940–1945 advokátní kancelář ve Velké Bíteše,
od roku 1945 advokátní kancelář v Brně,
1947–1949 profesor na Vysoké škole sociální v Brně,
od února 1948 předseda tzv. akčního výboru Národní fronty,
od 1. 3. 1949 jmenován řádným profesorem exponovaných oborů právní filozofie a občanského práva s platností od 1. 10. 1948,
1949–1950 děkan PrF MU,
od roku 1950 PrF UK,
od 1. 8. 1953 profesor zemědělsko-družstevního práva na VŠZ v Brně