ThDr. Jan Antonín Arnošt Schaffgotsche
* 16.2.1804 Brno – † 31.3.1870 Brno
6. biskup brněnský (1842–1870) a světící biskup olomoucký (1839–1842)
šlechtický titul
hrabě, svobodný pán
šlechtický predikát
z Kynastu a Greiffensteinu
národnost
německá
státní příslušnost
Rakousko-Uhersko
zajímavé okolnosti
V roce 1853 se rozhodl zřídit v Brně chlapecký seminář (dnešní Církevní studentský domov Petrinum na Veveří ulici). Do diecéze uvedl kongregaci františkánek a vincentinek (1853).
Jako člen výboru biskupů se zúčastnil roku 1855 uzavření konkordátu mezi apoštolským stolcem a rakouským císařstvím. V letech 1859–1862 došlo k úpravě hranic mezi olomouckou arcidiecézí a brněnskou diecézí (výměna děkanství vyškovského a boskovického, které bylo připojeno k Brnu), definitivně byla vyřešena problematika chrlického statku se zámkem, které olomoucké arcibiskupství 1864 přepustilo brněnskému biskupovi a jeho nástupcům jako jejich letní sídlo (zůstalo jím až do roku 1948).
V roce 1845 povolil kanovníkům užívat mozetu a cappu magnu v celé diecézi, nejenom na půdě brněnské katedrály. Jeho přízni se těšily duchovní řády, zejména benediktini a piaristé.
vzdělání
gymnázium a filozofii studoval v Theresianeu ve Vídni,
1824–1827 studium teologie v Brně (1831 zisk doktorátu)
vyznamenání a pocty
vyznamenán rytířským křížem řádu Železné koruny I. třídy (1864),
nositel velkokříže řádu Leopoldova (1869) a rytířem řádu Svatého hrobu
jiné pocty
asistent papežského trůnu,
c. a k. skutečný tajný rada
dílo
- Predikt am heiligen Oster-Sonntage, bei Gelegenheit des in der Brünner Stadtpfarrkirche zum heil. Jakob für die Armen veranstalteten Opferganges, Brno 1843.
- Universo dioecesis Brunensis clero saeculari ac regulari saluten et benedistionem a Domino!, Brno 1842.
zaměstnání
odborné a zájmové organizace
podporoval zřizování katolických spolků, zejména Dědictví sv. Cyrila a Metoděje (v roce 1851 zakládající člen)
poznámky
Synovec prvního českobudějovického biskupa Jana Prokopa hraběte Schaffgotsche, spolužák Františka Sušila.
Jeho šlechtický rodový erb je doplněný atributy biskupské hodnosti. Čtvrcený štít, první a čtvrté pole sedmkrát červenostříbrně polceno, ve druhém a třetím modrém poli je zlatý korunovaný gryf na stříbrném skalnatém trojvrší, držící ve spárech stříbrný trojhranný kámen. Nad štítem jsou dva korunované turnajské helmy - pravý s pokryvadly červenostříbrnými nese listnatý strom přirozených barev, pod ním kráčí vlevo obrácená stříbrná ovce se zlatým zvoncem na hrdle; levý je s pokryvadly modrozlatými a nese gryfa ze štítu. Nad pokryvadly vynikají pontifikálie; vpravo mitra, uprostřed zlatý procesní kříž a vlevo je dovnitř točená berla. Pod štítem jsou zavěšeny řády - Železné koruny I. třídy a komandérský kříž Leopoldův. Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem.
pojmenované ulice
- Schaffgotschova (Královo Pole)
prameny, literatura
osoby
Maurus Kinter
benediktin, vysvěcen biskupen Schaffgotschem na kněze
František Sušil
spolužák
sourozenci
Jan Josef Schaffgotsche
Jan František Schaffgotsche (Jan František de Paula ze Schaffgotsche)
stavby
Petronium (Petrinum)
Veveří 15/462
zakladatel semináře pro výchovu kněží, pro který byly vykoupeny pozemky pro tuto budoucí novostavbu
události
23. 11. 1853
Otevření sirotčince Na Dornychu
jeden z iniciátorů zřízení sirotčince
23. 8. 1850
Založení spolku „Dědictví sv. Cyrilla a Methoda“
brněnský biskup, schválil vznik spolku
15. 8. 1845
Oslavy 200. výročí uhájení Brna před švédským vojskem
brněnský biskup
autor
MJ
