Miloš Říkovský, podplukovník letectva in memoriam

* 10.12.1913 Brno-Řečkovice a Mokrá Hora – † 3.10.1983 Brno

válka a odboj 1938–1945; účastník čs. zahraničního odboje; příslušník čs. letectva ve Velké Británii

národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


bydliště

Mokrá Hora


vzdělání

5 tříd obecné, 4 třídy měšťanské školy


vyznamenání a pocty

Pochvalné uznání velitele praporu (3. 2. 1942),
Čs. vojenská pamětní medaile se štítky SV a VB (7. 3. 1944),
Čs. vojenská medaile Za zásluhy 2. stupně (13. 3. 1945),
Čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem (6. 10. 1945),
3x Čs. válečný kříž 1939 (vše v roce 1946)


jiné pocty

1. 6. 1991 povýšen do hodnosti podplukovníka letectva in memoriam


zaměstnání

řidič, voják z povolání, údržbář


poznámky


Miloš Říkovský sloužil v čs. armádě již za I. republiky (Milovice, Vyškov); po německé okupaci překročil 20. 7. 1939 hranice s Polskem a 27. 7. byl prezentován v hodnosti četaře u již existující čs. vojenské skupiny. S tzv. polským legionem ustupoval před útočícími německými jednotkami na východ; 19. 9. 1939 byl spolu s dalšími zajat Rudou armádou. V sovětské internaci pobyl do června 1940, 26. 6. odjel sovětskou lodí Svanetia na Střední východ. V Haifě byl prezentován do formující se čs. vojenské jednotky a 6. 9. 1940 jej zařadili v hodnosti četaře k 2. rotě čs. Pěšího pluku 4. Od 12. 10. do 12. 11. 1940 prošel zbrojním kurzem v Sarafandu. K 1. 11. 1940 se stal příslušníkem roty doprovodných zbraní nově zformovaného Čs. pěšího praporu 11 – Východního. Dne 30. 4. 1941 byl coby zkušený poddůstojník převelen k 2. rotě Čs. výcvikového střediska – Východního. O měsíc později došlo k jeho přemístění zpět k 11. pěšímu praporu (4. rota), s nímž se odebral k bojovému nasazení do egyptské Západní pouště a následně do Sýrie. Dalších bojů se čs. vojáci účastnili od 21. 10. 1941 při obraně obleženého přístavu Tobrúku v Libyi; zde se M. Říkovský 28. 10. 1941 dočkal povýšení na rotného. Po reorganizaci čs. jednotek na Středním východě byl pak 24. 4. 1942 vtělen k velitelské rotě nově utvořeného Čs. lehkého protiletadlového pluku 200 – Východního.
Dne 21. 10. 1942 se přihlásil k letectvu, spolu s dalšími uchazeči odplul o tři dny později z Haify lodí Santa Maria de Orduna do Velké Británie, 1. 1 1943 přistáli ve skotském přístavu Greenock a 2. 1. 1943 byl u Čs. náhradní a výcvikové jednotky v Saint Athan přijat v nejnižší britské hodnosti AC2 (Aircraftman 2nd Class, vojín-nováček) do RAF. Od 13. 3. 1943 se školil u No 8 Air Gunnery School (8. škola leteckých střelců, AGS) v Evantonu, kde byl 20. 3. 1943 povýšen do britské hodnosti LAC (Leading Aircraftsman, svobodník). Po absolvování kurzu v No 8 AGS získal hodnost Sgt (Sergeant, četař) a s kvalifikací leteckého střelce se 30. 4. 1943 vrátil zpět k Čs. náhradní a výcvikové jednotce. Dne 4. 10. 1943 odjel do Air Crew Reception Centre (přijímací a rozřaďovací středisko pro letecký personál, ACRC) v Londýně (Regent´s Park), kde se cvičili palubní mechanici bombardovacích letounů. Už 23. 10. přešel k No 21 Initial Trainig Wing (21. středisko počátečního výcviku, ITW) v Paingtonu a 8. 12. 1943 nastoupil do kurzu k No 4 School of Technical Training (4. škola technického výcviku, SoTT) v Saint Athanu. Výcvik ukončil 29. 5. 1944, kdy získal specializaci Flight Engineer (palubní mechanik) a 12. 6. 1944 nastoupil do služby k 311. čs. bombardovací peruti působící tehdy v rámci Coastal Command (Velitelství pobřežního letectva). Následně byl 23. 6. 1944 povýšen do britské hodnosti F/Sgt (Flight Sergeant, rotný) a 15. 8. 1944 začal operačně létat v osádce pilota F/O (Flying Officer, nadporučík) Josefa Pavelky. Od přelomu let 1944–1945 až do konce války byl pak velitelem letounu F/Lt (Flight Lieutenant, kapitán) Brňan Jiří Osolsobě. Pro úplnost doplňme, že 28. 10. 1944 M. Říkovský získal čs. hodnost rotmistra letectva v záloze a od 6. do 18. 11. 1944 prodělal kurz u Joint Anti-U-Boot School (Společná protiponorková škola) v Maydownu. Už po skončení války 25. 6. 1945 byl pak povýšen do britské hodnosti W/O (Warrant Officer, praporčík).
Během svého bojového nasazení uskutečnil 30 operačních letů o celkové délce 347 hodin a 48 minut.
Od konce července do počátku září 1945 se účastnil s „třistajedenáctkou“ repatriačních letů z Velké Británie do ČSR, 3. 9. 1945 byl trvale přemístěn do osvobozené vlasti. K 1. 10. 1945 jej jmenovali podporučíkem letectva v záloze, 2. 3. 1946 poručíkem letectva v záloze, 3. 8. 1946 nadporučíkem letectva v záloze a ve stejný den kapitánem letectva v záloze (s účinností a pořadím od 7. 3. resp. 1. 5. 1946). M. Říkovský se rozhodl zůstat i nadále v armádě, 12. 4. 1947 byl převeden do stavovské skupiny důstojníků letectva z povolání (s účinností a pořadím od 1. 1. 1946).
Služební zařazení po skončení války: Od 18. 11. 1945 nastoupil na letiště v Brně-Černovicích k nově utvořené Letištní peruti Brno (později Letištní peruť 3), k 15. 8. 1946 zde byl jmenován do funkce velitele dopravního oddílu nyní již Letecké základny 3. Na počátku roku 1947 přešel z Brna k Leteckému učilišti v Prostějově, od 31. 1. 1947 zde zastával funkci velitele pomocné letky při školní peruti II v Prostějově-Stichovicích; současně působil i jako šifrovací důstojník této jednotky. Krátce po únorovém převratu v roce 1948 mu byla 19. 4. udělena „zvláštní dovolená ze služebních důvodů”, 1. 6. 1948 byl zproštěn služby a odeslán na tzv. „dovolenou s čekaným” a 1. 5. 1949 musel odejít do výslužby. Po propuštění z armády žil v Brně a živil se jako řidič u n. p. Průmstav, později pracoval jako údržbář v Městských lázních na tehdejší ulici 9. května (Rašínova).


Do čs. zahraničního vojska byl prezentován 27. 7. 1939 v Krakově (Polsko), hodnost: četař délesloužící čs. Osobní číslo: Z; Z-10.500.504; D-300.



autor

JMik, Menš