Ve svých inscenacích i hrách využíval černý humor a ostrou zkratku, temnotu, jízlivost a grotesknost. Často navazoval na tradici pouťových morytátů. V oblibě měl volná pásma krátkých, výrazně pointovaných frašek odkazujících na různé formy komediálního divadla všech světadílů. Důležité pro něj bylo asijské divadlo a jeho etika.
Přispíval i do Divadelních novin, kde měl rubriku 3LO3.

Divadelní hry:
- Ženitba (1972)
- Kráska a Zvíře (1973)
- Sanatorium č. 1 (1976)
- Hry a hříčky (1982)
- Úklady doktora Sakripantiho (1984)
- Tajemství muzea voskových figurín (1994)
- Arlekino vévodou bretaňským aneb Král Lear (1996)
- Hrabě Pálfy neboli Peklo a pomsta (1997)
- Hry ze smetiště (1998)
- Dvojí proměna & Bramborové divadlo doktora Sakripantiho (1999)
- Vějíř s broskvovými květy (2008)
- Dvojí proměna aneb Co je blbějšího než divadlo? (2015)

Knihy:
- Hry ze smetiště (1988)
- Divadelní hříčky (1999)
- Tristram a Izauda & jiné hry (2007)
- Démonův pramen (2011)