zahynul

Vlkoš čp. 173 (rodný dům),
Praha-Dejvice, Fliegerstrasse 11 (před zatčením)

gymnázium v Kyjově (1918–25. 9. 1925, kdy maturoval),
Vojenská akademie v Hranicích (5. 10. 1925–7. 8. 1927, kdy slavnostně vyřazen jako poručík jezdectva),
Vysoká škola válečná v Praze (1. 4. 1937–2. 5. 1938)

Československý válečný kříž 1939 in memoriam

jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí druhé světové války z řad důstojníků generálního štábu, absolventů vysoké školy válečné, v Praze 6, Tychonova 1,
in memoriam přeřazen do skupiny důstojníků generálního štábu (ke dni 31. 3. 1939),
in memoriam povýšen na podplukovníka (1947)

voják z povolání,
po likvidaci bývalé čs. armády úředník

hřbitov ve Vlkoši (kenotaf)

Vojenská kariéra je podrobně popsána v publikaci „Vlast a čest byly jim dražší nežli život“.
Za okupace se zapojil do odboje v Obraně národa, ale po odchodu bratra do zahraničí musel odbojové aktivity přerušit, protože by mohl ohrozit své spolupracovníky. Gestapem byl zatčen 17. 9. 1942 v rámci Akce E (Aktion E - Emigranten), převezen do internačního tábora ve Svatobořicích, kam byli soustředěni příbuzní těch, kteří působili v zahraničním odboji. Sem přišel 22. 9. 1942, vězeňské číslo E 1141. Odtud byl 18. 3. 1943 na přímý rozkaz Karl Hermanna Franka odeslán do koncentračního tábora v Osvětimi. Podle některých zpráv zahynul již cestou 24. 4. 1943 (toto datum je uvedeno na kenotafu na hřbitově ve Vlkoši -Menš), ale úředně byl prohlášen v roce 1947 za mrtvého k datu 30. 6. 1944.

Libuše Ingrová

Jan Ingr
Marie Anna Ingrová (Moresová)

Jan Sergěj Ingr
Marie Ingrová
Bedřich Ingr
Františka Ingrová
Štěpán Ingr

další sourozenci (1)...

databáze politicky a rasově pronásledovaných osob - Václav Ingr
kenotaf na hřbitově ve Vlkoši - Václav Ingr
pomník obětí druhé světové války v Praze 6 - Václav Ingr

Menš