Brno, Bartošova 4

úředník

Do Brna se přistěhoval 23. 6. 1920, předtím působil jako sekretář u rakousko-uherského konzulátu v Miláně (doloženo k 16. 7. 1914). Ve funkci vicekonzula rakouského konzulátu začal působit počátkem roku 1921, protože k datu 16. 2. 1921, kdy proběhlo sčítání obyvatelstva, už uváděl jako své povolání „konsulární funkcionář, vedoucí úřadu“.
Český adresář Velkého Brna na rok 1922 jej označuje jako „kancelářského ředitele a správce rakouského pasového úřadu“ se sídlem na Kolišti číslo 59. V Prvním českém adresáři Velkého Brna na rok 1921 (který zobrazoval stav k 31. 10. 1920) nebylo zastoupení Rakouska obsazeno: „Zastoupení prozatímně v úřadě pro vidování cestovních pasů, Koliště 59. Úřední hodiny od 9 do 12.“ Otázka cestovních pasů hrála krátce po první světové válce důležitou úlohu, protože obyvatelé bývalé monarchie se rozhodovali, kde budou žít a jejich pohyb byl značný.
Přesné datum odchodu Gastona Venezianiho z úřadu neznáme, ale efektivní rakouský konzulát se v roce 1924 přeměnil v honorární generální konzulát. Prezident Československé republiky udělil dne 24. 3. 1924 souhlas (exequatur) rakouskému generálnímu konzulovi v Brně Augustu Löw-Beerovi.

August Löw-Beer
A. Löw-Beer vystřídal ve funkci rakouského konzula G. Venezianiho

Bartošova
bydliště doložené k 16. 2. 1921 Koliště
v čísle 59 působil rakouský pasový úřad

Menš