prof. Ing. arch. Růžena Bartková

* 12.7.1930 Brno – † 2.9.2009 Brno


pedagožka a urbanistka


národnost

česká


státní příslušnost

ČSR, ČSSR, ČR


zajímavé okolnosti

byla vůbec první ženou, která na české vysoké škole architektury dosáhla titulu profesorky


vzdělání

průmyslová škola stavební v Brně,
Vysoká škola stavitelství v Brně - fakulta architektury a pozemního stavitelství (1953 absolventka, 1972 doc., 1982 CSc., 1987 prof.)


dílo

Během svého působení na fakultě se svými kolegy (Miloš Axman, Vladimír Meduna, Jaroslav Vyšinka) pracovala na celé řadě oceněných převážně urbanistických prací, například na soutěžním návrhu na výstavbu nových budov VUT pod Palackého vrchem v Brně v týmu Evžena Škardy či už jako vedoucí skupiny na krajinářsko-urbanistickém řešení vodního díla Nové Mlýny či přestavbě brněnské ulice Gottwaldova (dnešní Cejl). Mezi práce, na kterých se podílela, patřily i politicky exponované projekty (např. architektonické a urbanistické řešení úprav brněnského náměstí Rudé armády (dnes Moravské náměstí).


zaměstnání

již během studií pracovala na katedře architektonické tvorby jako asistentka,
1951–1989 VUT v Brně (pedagožka, od roku 1958 odborná asistentka na katedře urbanismu, od roku 1979 vedoucí katedry)


odborné a zájmové organizace

Svaz architektů ČSR (členka předsednictva a ústředního výboru)
SČA (členka předsednictva a ústředního výboru)


hrob

Líšeňský hřbitov, Šimáčkova, skup. 5, hrob č. 144-145


poznámky

Růžena Bartková byla celý svůj život aktivní ve stranických a později i v profesních organizacích. Do KSČ vstoupila před svými osmnáctými narozeninami v březnu 1948. Při studiu na vysoké škole se účastnila Staveb mládeže a již v té době zastávala několik stranických funkcí. Svůj názor na politické uspořádání nezměnila ani po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, kdy se postavila proti kritikům strany.


prameny, literatura

osoby

Miloš Axman
spolupráce Vladimír Meduna
spolupráce Evžen Škarda
spolupráce Jaroslav Vyšinka
spolupráce


partneři

František Bartek
sňatek: 1952


stavby

Líšeňský hřbitov
Šimáčkova
pedagožka a urbanistka; místo posledního odpočinku


hub


Aktualizováno: 12. 02. 2025