Brno:
- Úvoz 19
- U sv. Anny + Annenská 3

Polský válečný kříž,
Československý válečný kříž 1939 (2x),
Čs. medaile Za chrabrost (2. 3. 1946),
Č. vojenská medaile Za zásluhy I. stupně (6. 3. 1946)

jeho jméno je uvedeno na pamětní desce slovenských letců v Piešťanech, na pamětní desce československých letců v Ivančicích

holič,
po nástupu vojenské služby sloužil u leteckého pluku 5,
voják z povolání (rotmistr z povolání, doloženo v roce 1945),
po přeřazení do zálohy dělník

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 106, řada 6, hrob č. 453–454 (hrob adoptován adoptivní nájemkyní Brigitou Petrášovou)

Po rozpadu Československa odešel na Slovensko a sloužil v letectvu Slovenského štátu.
Dne 7. 6. 1939 uletělo osm letců Slovenského štátu z Piešťan do polského Deblinu. Střelec četař František Knotek s pilotem desátníkem Jánem Lazarem v letadle Š-328.344 startovali jako první, za nimi startovaly ještě další tři stroje. Po startu druhého letadla byl na letišti vyhlášen poplach, strážný střílel, ale odletěli všichni. Slovenským soudem byli odsouzeni v nepřítomnosti ke dvaceti letům těžkého žaláře.
Všech osm letců vstoupilo do polského letectva a při napadení Polska (1. 9. 1939 Německem a pak ještě 17. 9. 1939 Sovětským Svazem) sloužili v Deblinu jako instruktoři. Po porážce Polska upadlo šest z těchto osmi letců do sovětského zajetí. František Knotek zajat nebyl a podařilo se mu dostat do Velké Británie. Do RAF byl František Knotek přijat 26. 7. 1940 a nastoupil k 311. čs. bombardovací peruti jako palubní střelec. V noci z 23. na 24. 9. 1940 odstartoval zadní střelec Sgt. František Knotek se svou posádkou (velitel letadla pilot P/O Karel Trojáček, druhý pilot Sgt. Arnošt Zábrš, navigátor P/O Zdeněk Procházka, radiotelegrafista Sgt. Karel Kunka, přední střelec P/O Václav Kilián) k provedení náletu na Berlín. Při návratu jim vysadily oba motory, poškozené nad Berlínem protiletadlovou palbou. Nouzově přistáli v Holandsku, nikdo z nich nebyl zraněn, ani letadlo nebylo zničeno. Pokusili se letadlo (bombardér Vickers Wellington v.č. L7788, ozn. KX-E) zapálit signální pistolí, ale nepodařilo se jim to. Němci pak letadlo opravili a používali, koncem války bylo nalezeno v Africe. Letci se na zemi rozdělili do dvou skupin: první skupina (Trojáček, Procházka a Kilián) byla zajata hned druhý den, druhá skupina (Knotek, Zábrš a Kunka) pak dalšího dne. Karel Kunka se při zatýkání zastřelil signální pistolí.
Po zajetí byl František Knotek odvezen do normálního zajateckého tábora pro britské letce, protože se přihlásil ke slovenské národnosti. Ostatním zajatým Čechům hrozila poprava za zemězradu dle říšských zákonů, protože Němci na ně pohlíželi jako na občany protektorátu Čechy a Morava podle Ženevské úmluvy o válečných zajatcích z roku 1929 je pro určení státní příslušnosti zajatce podstatná uniforma, ve které byl zajat, jeho národnost není určující. Až po ostrém diplomatickém zákroku britské vlády (byla zdůrazněna odplata na německých zajatcích ve Velké Británii) bylo vykonání rozsudku nad českými příslušníky RAF odloženo na dobu „po konečném vítězství“.
V únoru 1942 byl František Knotek vězněn v zajateckém táboře Stalag Luft I v Barthu v severním Německu. Koncem války, při evakuaci zajateckého tábora, se spolu s dalšími vězni musel vydat na „pochod smrti“, ale přežil .
Do Československa se vrátil 21. 8. 1945.

Arnošt Zábrš
spolubojovník

Františka Knotková (Prudilová)
sňatek: 1. 9. 1945, Brno (městská rada)

Matěj Knotek
Františka Knotková (Oreská)

Úvoz
bydliště doložené v roce 1945 U sv. Anny + Annenská
bydliště doložené v roce 1950 (dnes Anenská)

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
válka a odboj 1938–1945; účastník zahraničního odboje, palubní střelec 311. perutě RAF; místo posledního odpočinku

hrob na Ústředním hřbitově v Brně - František Knotek
karta příslušníka čs. armády v zahraničí - František Knotek
matriční záznam sňatku Františka Knotka
Pamätná tabula letcom Slovenských vzdušných zbraní, Piešťany, Žilinská 6545 - František Knotek
pamětní deska československých letců v Ivančicích - František Knotek

Menš