české země: získal první doktorát kriminálních věd v našich zemích dne 28. 4. 1939

Zemský prezident v Praze povolil rozhodnutím ze dne 4. 1. 1940 změnu příjmení na „Váňa Semaka“. Je možné, že změna příjmení souvisela se skutečností, že v četnictvu sloužil muž stejného jména a příjmení, štábní kapitán četnictva Robert Váňa (1905–1945).

První česká státní reálka v Brně (17. 6. 1925 maturita),
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze (?–28. 4. 1939, hlavní rigorosa z antropologie a všeobecné zoologie, vedlejší z chemie)

štábní kapitán četnictva (doloženo v roce 1939)

redaktor časopisu „Bezpečnostní služba“ (doloženo v roce 1939),
Časopis policie a četnictva Protektorátu Čechy a Morava (vydavatel a redaktor)

kolumbárium Husova sboru Církve československé, Praha 6, Wuchterlova 523/5

Jeho studijní zájmy byly důsledně podřízeny potřebám četnické pátrací služby. Po středoškolských studiích v Brně studoval na Českém vysokém učení technickém v Praze chemii, pokračoval na Univerzitě Karlově na několika jejích fakultách: Přírodovědecká fakulta (chemie a antropologie), Lékařská fakulta (soudní lékařství a kriminální psychologie), Právnická fakulta (forenzní psychologie). Studia zakončil doktorátem na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze dne 17. 4. 1939, disertace: „Vědecký podklad daktyloskopie jako prostředku pro zjišťování totožnosti osob“.
Jeho služební kariéra, ale i osobní život byly úzce spjaty s osobností generála četnictva Josefa Ježka (1884–1969), který se stal jeho tchánem. Generál Ježek se v letech 1925–1936 výrazně zasloužil o rozmach specializovaných služeb, došlo ke zřízení Ústředního četnického pátracího oddělení v Praze, byly zřízeny pátrací stanice, bezpečnostní rozhlas atd.
Nepřekvapuje tedy, že v informaci týdeníku Pestrý týden o udělení doktorátu štábnímu kapitánovi četnictva RNDr. Robertu Váňovi se uvádí, že je „referent bezpečnostního rozhlasu, odborník četnické služby a plynový důstojník Ústředního pátracího oddělení v Praze“.
V roce 1942 se K. H. Frank osobně zasloužil o to, aby byl propuštěn od četnictva. Stalo se tak po konfliktu jeho tchána, generála četnictva Josefa Ježka, s R. Heydrichem. Celá rodina se dostala pod kontrolu gestapa. V roce 1943 byl Robert Váňa dokonce gestapem zatčen a čtyři měsíce vězněn gestapem. Rodina se měla stát obětí tzv. žamberské masové aféry, kdy mělo být do Prahy pašováno maso od řezníků ze Žamberka a tím narušování německé válečné hospodářství.
Dostal se také v padesátých letech, v souvislosti s perzekucí tchána, do pozornosti StB, dne 13. 7. 1955 byla spuštěna akce s krycím názvem „Robi“, jejímž cílem byl právě Robert Váňa Semaka.

zobrazit

Robert Váňa
příslušník četnictva, shoda jmen

Olga Váňová (Ježková)

Vladimír Váňa
Olga Micková (Váňová)

Eugen Váňa
Marie Váňová (Stoklásková)

matriční záznam narození Roberta Váni
urna Roberta Váni v kolumbariu Husova sboru Církve československé v Praze 6

Menš