popraven

Janovice nad Úhlavou 130 (bydliště před zatčením)

reálné gymnázium v Bučovicích,
Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně (státní zkouška 1937, doktorát udělen 23. 3. 1939)

Čs. válečný kříž 1939 in memoriam (udělen 17. 11. 1945, číslo matriky 13 347)

jeho jméno je uvedeno na pamětní desce obětí okupace na radnici v Klatovech, na pomníku obětí světových válek v Janovicích nad Úhlavou,
na památníku obětí hromadné popravy na hřbitově v Lipsku

úředník

Leipzig, Oststrasse 119 (Ostfriedhof)

Po vykonání státní zkoušky v roce 1937 byl povolán do vojenské služby k 20. pěšímu pluku v Michalovcích. Dne 15. 3. 1939 byl pluk demobilizován, Alfred Zeman dán na trvalou dovolenou. Uskutečnila se odložená promoce na Právnické fakultě MU dne 23. 3. 1939. Byla to také poslední promoce před uzavřením českých vysokých škol.
Alfred Zeman nastoupil jako advokátní koncipient u okresního soudu v Bučovicích, poté přeřazen na úřad práce v Prostějově. V červenci 1941 přeložen do Klatov jako přednosta úřadu práce. Sem dojížděl ze svého bydliště v Janovicích nad Úhlavou, kam se přistěhoval 30. 7. 1941.
Zapojil se do protinacistického odboje, v Klatovech se ustavil na podzim 1942 Národní revoluční výbor, Alfred Zeman v něm měl na starosti úsek veřejné správy. Klatovské gestapo postupně zatklo členy odbojové organizace, Alfred Zeman byl zatčen 29. 4. 1943. Prodělal velmi tvrdé výslechy v Klatovech, dále vězněn v Praze na Pankráci, od října 1943 v Malé pevnosti Terezín (zde na samotce od 29. 10. do 26. 11. 1943). Následoval Berlín, Gollnow, vazební věznice v Drážďanech. Zde souzen Lidovým soudním dvorem (Volksgerichthof), hlavní proces se konal 27. 9. 1944, Alfred Zeman odsouzen k trestu smrti. V důsledku situace na frontách byl rozsudek stále odkládán, odsouzenec přežil i pověstné bombardování věznice v Drážďanech, poté pochod smrti do Lipska. Prokurátor Kutzer stále hledal způsob, jak nechat vězně cestou popravit. Nakonec dal v Lipsku sestavit popravčí četu a vybraných 32 vězňů, mezi nimi i JUDr. Alfreda Zemana, nechal postřílet v kasárnách Golis. Těla převezena na tamní Ostfriedhof a vhozena do společného hrobu. To vše se stalo pouhých pět dní před osvobozením Lipska americkou armádou v čele s generálem Pattonem. Američané měli také vyhledávací jednotku, která odkryla masový hrob, jednotlivá těla byla vložena do samostatných rakví, ovšem bez identifikace (ta byla dohledána až v roce 1946).
Na žádost jedné pozůstalé rodiny z Prahy bylo dosaženo až v roce 1952 exhumace, podle vězeňských protokolů byla provedena forenzní identifikace, u několika popravených (také u Alfreda Zemana) se identifikace zdařila. Hrobová místa byla zanesena do databáze hřbitova, památník na hřbitově v Lipsku pak připomíná tento zločin na samém konci války.
Z 32 popravených osob v Lipsku máme v naší encyklopedii tři osobnosti, Emanuela Jaroše, Karla Němce a Alfreda Zemana.

Emanuel Jaroš
společně popraveni Karel Němec
společně popraveni

oběti světových válek
pomník: Rotalova 0/04 oběti světových válek
pomník: Rotalova-Elgartova 0/01

pamětní deska obětí 2. světové války ve vestibulu městského úřadu v Klatovech - Alfred Zeman
pomník obětí nacismu v Lipsku, Oststrasse 119 - Alfred Zeman
pomník obětí první a druhé světové války v Janovicích nad Úhlavou - Alfred Zeman

Menš