Vladimír Krajina - Profil osobnosti

prof. RNDr. Vladimír Krajina

* 30.1.1905 Slavice (dnes MČ Třebíče) – † 1.6.1993 Vancouver (Kanada)

pedagog, politik,
válka a odboj 1938–1945, účastník domácího odboje

bydliště

Slavice čp. 50 (rodný dům)

vzdělání

gymnázium v Třebíči (maturita 18. 6. 1923),
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1923–30. 11. 1927)

vyznamenání a pocty

Řád Bílého lva I. třídy (udělen 1990)

jiné pocty

pamětní deska v areálu Botanické zahrady Univerzity Karlovy v Praze (odhalena 2022),
jeho jméno je uvedeno na symbolickém hrobě Milady Horákové na Vyšehradském hřbitově v Praze

zaměstnání

vysokoškolský pedagog

politická orientace

Československá strana národně socialistická

pojmenováno

jeho jméno nese posluchárna katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze

poznámky

Po začátku okupace se zapojil do odboje, patřil k vedení Politického ústředí, spravoval vysílačku Sparta I, která zajišťovala spojení se zahraničním odbojem. Po vytvoření ÚVOD byl jedním ze šesti členů jeho koordinačního orgánu.
Po zatčení bratra gestapem se od 15. 6. 1942 ukrýval na Turnovsku, posledně v obci Kacanovy čp. 23. Dne 22. 8. 1942 vilku obklíčilo gestapo, ale Krajinovi se přesto podařilo uniknout. Podařilo se mu ještě nějakou dobu pokračovat v odbojové práci, navázal spolupráci s parašutisty ze skupiny ANTIMONY, obnovil vysílání do Velké Británie (od 1. 12. 1942 do 15. 1. 1943). Gestapem byl zatčen 31. 1. 1943 v Turnově, vězněn v Malé pevnosti Terezín, okupaci přežil.
Po válce vstoupil do národně socialistické strany, za ni se stal poslancem. Jako zásadního odpůrce KSČ se jej komunisté snažili zdiskreditovat ještě před únorem 1948, poté se mu podařilo odejít do zahraničí, v exilu také zemřel.

Na jaře roku 1947 bezpečnostní útvary vyšetřovaly okolnosti Krajinova zatčení na Turnovsku. Vyslýcháni byli tehdy v akci angažovaní příslušníci gestapa. Krajina vystupoval jako svědek, nikoliv jako obviněný. Karel Kaplan se rozhodl Krajinovo svědectví zveřejnit, protože „/.../ jmenoval řadu občanů, prostých a neznámých, kteří s ním (Krajinou -Menš.) spolupracovali. Obětavě, odpovědně a s vědomím hrozivých důsledků mu pomáhali k úniku před gestapáky a při zachraňování vlastních životů. Krajinovo počínání a úvahy, jež svědčily o jeho trvalém odhodlání k boji za svobodné Československo, stejně jako činy prostých občanů - hrdinů, o kterých historická díla se obvykle nezmiňuji. /.../
Vladimír Krajina ve své výpovědi zdůraznil skutečnost, že „/.../ to bylo nedlouho po atentátu na Heydricha, v době, kdy ilegální pracovníci byli obzvlášť gestapem hledaní - a v té době jsem patřil k nejhledanějším.“ Vladimír Krajina byl zatčen až 31. 1. 1943 v Turnově a po válce vydal svědectví o lidech, kteří mu pomáhali na Turnovsku se ukrývat. Žil zde pod falešnou identitou „Jan Dočekal“ , říkalo se mu „Jeníček“. Při ukrývání byl předán také profesorovi Karlu Weissovi, který se ochotně nabídl, že mu poskytne útulek. „Sám mne však žádal, abych upustil od dosavadního svého způsobu skrývání, řekl, že mne představí známým jako svého švagra a že také tak se mám v Kacanovech pohybovat. V Kacanovech mne zanesl do přihlášek pod jménem Čermák, což bylo pro něho snadné, protože celou kartotéku přihlášek sám vedl. /.../ V Kacanovech jsem bydlel u profesora Weisse v domě továrníka. kde v přízemí vedle továrníka Čejky bydlel také jeho domovník Studnička, kdežto v I. poschodí bydlel profesor Weiss, /.../ jehož jsem již dříve, než jsem se do Kacanov dostal, poznal, to jest ještě v době svého pobytu na Vyskoři, se mě jevil jako znamenitý vlastenec a v tom jsem se také nemýlil.“