Slavice čp. 50 (rodný dům)

gymnázium v Třebíči (maturita 18. 6. 1923),
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1923–30. 11. 1927)

Řád Bílého lva I. třídy (udělen 1990)

pamětní deska v areálu Botanické zahrady Univerzity Karlovy v Praze (odhalena 2022),
jeho jméno je uvedeno na symbolickém hrobě Milady Horákové na Vyšehradském hřbitově v Praze

vysokoškolský pedagog

Československá strana národně socialistická

jeho jméno nese posluchárna katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Po začátku okupace se zapojil do odboje, patřil k vedení Politického ústředí, spravoval vysílačku Sparta I, která zajišťovala spojení se zahraničním odbojem. Po vytvoření ÚVOD byl jedním ze šesti členů jeho koordinačního orgánu.
Po zatčení bratra gestapem se od 15. 6. 1942 ukrýval na venkově v obci Kacanovy, v podkroví vilky, v jejímž prvním patře bydel Karel Weiss. Dne 20. 8. 1942 vilku obklíčilo gestapo, ale Krajinovi se přesto podařilo uniknout. Podařilo se mu ještě nějakou dobu pokračovat v odbojové práci, navázal spolupráci s parašutisty ze skupiny ANTIMONY, obnovil vysílání do Velké Británie (od 1. 12. 1942 do 15. 1. 1943). Gestapem byl zatčen 31. 1. 1943 v Turnově, vězněn v Malé pevnosti Terezín, okupaci přežil.
Po válce vstoupil do národně socialistické strany, za ni se stal poslancem. Jako zásadního odpůrce KSČ se jej komunisté snažili zdiskreditovat ještě před únorem 1948, poté se mu podařilo odejít do zahraničí, v exilu také zemřel.

Karel Weiss
K. Weiss byl popraven za pomoc při ukrývání V. Krajiny

Emanuel Krajina
Emilie Krajinová (Hrubá)

Emanuel Krajina
Vlastimila Krajinová
Bohuslava Černá (Krajinová)
Ludmila Nápravníková (Krajinová)
Emilie Šilhánová (Krajinová)

matriční záznam narození Vladimíra Krajiny

Menš