Kornel Grim

* 2.11.1865 Jedovnice (okres Blansko) – † 29.10.1947 Brno

řídicí učitel
otec osobnosti: Bohuslav Grim

bydliště

Jedovnice čp. 77 (rodný dům),
Ostrov u Macochy čp. 174,
Doubravice nad Svitavou čp. 90,
Brťov čp. 60,
Jestřebí,
Brno, Veveří 56

vzdělání

reálka v Brně

zaměstnání

zobrazit

učitel:
Ostrov u Macochy (1886–1898),
Doubravice nad Svitavou (1899–1901),
Brťov (od 16. 3. 1901 do 1. 12. 1926),
poté odešel do výslužby, žil v Jestřebí

poznámky

Syn Františka Grima (čtvrtláníka v Jedovnicích) a Amalie, rozené Plchové.
Zejména obec Brťov, kde působil nejdéle, si velmi vážila jeho pedagogické a veřejné práce. „Škola byla dostavěna, zkolaudována, vysvěcena, úředně otevřena 28. října 1900. I přesto děti z našich obcí ještě celou zimu 1900–1901 překonávaly útrapy při cestě do školy v Dlouhé Lhotě. Chyběl učitel, ale přesný úřední konkursní postup, který úřady přesně vyžadovaly, musel být dodržen. Konkursem nakonec prošel pan Kornel Grim a dne 16. března 1901 mohlo být na brťovské škole zahájeno vyučování. Pan řídící Kornel Grim, první správce školy, byl osobností, která se nezapomenutelně zapsala do dějin školy, ale i obou našich obcí. Ve svých 36 letech - 16. března 1901 byl ustanoven správcem školy v Brťově. Na škole působil do 1. prosince 1926, kdy v 61 letech - jak sám v kronice píše - odešel na dovolenou do pensionování.“
Za jeho působení v Brťově došlo k rozšíření školy na dvoutřídní. „Okresní školní rada vyzvala výnosem ze 30. září 1906 místní školní radu, aby co nejdříve zakročila o rozšíření školy na dvoutřídní, což bylo vykonáno 12. října 1906. Zemská školní rada povolila zásadně toto rozšíření výnosem ze dne 9. listopadu 1906. Na základě toho usnesla se místní školní rada dne 11. ledna 1907 požádati o komisi o prozkoumání staveniště. Stalo se tak 23. března 1907. Plány a rozpočet vypracované zednickým mistrem Jindřichem Severou z Býkovic schválila okresní školní rada 31. července 1907. Do poloviny září 1907 "šlo vše v klidu a ochotně". Následoval však ostrý rozpor mezi správcem školy, místní školní radou a zastupitelstvy obou obcí, který ovlivňovali lhotecký a černohorský farář. V pozadí rozporu byla skutečnost, že „farář se na učitele rozhněval proto, že nevolil do říšské rady podle jeho přání".
Zpopelněn v Krematoriu města Brna 4. 11. 1947, pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, skup. H6, hrob č. 105.