Vojtěch Farský - Profil osobnosti

Vojtěch Farský

doc. RNDr. Vojtěch Farský, CSc.

* 24.4.1918 Brno – † 24.10.1980 Brno

docent katedry fyzikální elektroniky a vakuové fyziky; zkušený amatér vysílač

rodné jméno

Egon Fluss

zajímavé okolnosti

původně se jmenoval Egon Fluss, po válce si změnil jméno na Vojtěch Farský

bydliště

Brno, Starobrněnská (Altbrünnergasse) 4

vzdělání

Státní průmyslová škola na Fajnorovom nábreží v Bratislavě,
po maturitě se vrátil do Brna,
od roku 1937 MU v Brně - obor matematika-fyzika (studia dokončil po válce)

dílo

Jeho vědecká práce v oblasti fyzikální elektroniky se soustředila na studium jednopólových vysokofrekvenčních výbojů hořících při atmosférickém, nebo jemu blízkém tlaku. VF výboje byly na katedře také studovány metodami interakce plazmatu s mikrovlnami. Značného úspěchu bylo dosaženo při uplatnění jednopólových VF výbojů v technologii sváření skleněných trub. Metoda, která byla zprvu řešena v rámci fakultního úkolu, byla později patentována a ve spolupráci s Výzkumným a vývojovým ústavem pro tváření skla v Praze, rozpracována a předávána do poloprovozu bývalému závodu Růženín, n. p. Sázava. RNDr. Vojtěch Farský, CSc. napsal odborné knihy Elektronické obvody svazek 1 a 2, Způsob a zařízení k měření frekvence radioelektrických kmitů, Elektronika pro posluchače PGS a Měření energetických parametrů jednopólových vysokofrekvenčních výbojů. V roce 1979/1980 byl vedoucím autorského kolektivu, který vytvářel celostátní skripta z obvodové elektroniky pro školy univerzitního směru.

zaměstnání

v roce 1939, když byly uzavřeny vysoké školy, pracoval jako radiomechanik v továrně Iron Radio,
po válce byl zaměstnán jako vedoucí technický pracovník v Tesle Brno (po roce 1948 ve funkci technického náměstka),
v roce 1946 byl promován na doktora přírodních věd,
od roku 1963 vědecký pracovník na Katedře fyzikální elektroniky a vakuové fyziky přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně (nynější MU v Brně), v roce 1967 Ph.D., v roce 1969 jmenován docentem

odborné a zájmové organizace

byl předsedou dvou rigorózních komisí, předsedou komise pro obhajobu kandidátských prací z experimentální fyziky, člen komise pro obhajobu kandidátských disertací z aplikované fyziky, člen komise expertů MŠ pro fyzikální odbory

hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 113, hrob č. 142

poznámky

S radioamatérskou činností začínal jako radiový posluchač OK-RP-800. Povolení k amatérskému vysílání obdržel 22. 5. 1936 se značkou OK3XF, v době studia na Státní průmyslové škole na Fajnorovom nábreží v Bratislavě. Po válce si obnovil povolení vysílat v roce 1947 se značkou OK2XF v Brně. V roce 1950 získal diplom DXCC za spojení s radioamatéry z více než 100 zemí světa. S členy radioklubu OK2OTB se zúčastňoval soutěže amatérů na VKV pásmech Polní den. V časopise Krátké vlny napsal článek o vítězství jejich radioklubu na PD roce 1951. Ve stejném časopise uveřejnil články o přesnosti měření kmitočtu s názvem Úvahy o vlnoměru, dále Vysílač pro třídu A, Odrušení příjmu TV přijímačů od amatérského vysílání a Poznámky k elektronově vázanému oscilátoru. V posledním uvedeném článku podrobil důkladnému rozboru vlastnosti daného oscilátoru, uvedl nové směry v konstrukci oscilátorů a kromě toho popsal úpravy tankového přijímače Ukw.E.e – EMIL pro všechny KV pásma. V roce 1952 se vzdal další radioamatérské činnosti a jeho povolení pro vysílání bylo zrušeno.

(Za poskytnutí informací a fotografií k tomuto heslu děkujeme Ing. Ladislavovi Polákovi.)