Josef Běloch

Josef Běloch

* 19.3.1897 Velké Bílovice (okres Hodonín) – † 24.11.1975 Brno

radiotechnik, radioamatér; válka a odboj 1938–1945

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

zajímavé okolnosti

V období všeobecné mobilizace v roce 1938 vykonával společně s dalšími brněnskými radioamatéry spojovací hlásnou službu v pásmu 5 m o letecké vzdušné situaci v okolí Brna. Po obsazení českých zemí nacisty v březnu 1939 sestrojil radiostanici pro organizaci Obrana národa. Až do zatčení Emila Řehůřka z brněnského Ředitelství pošt a telegrafů předával přes něj Obraně národa zpravodajské informace, které byly získávány odposlechem německé vojenské radiové korespondence. Svým známým upravoval přijímače pro poslech zahraničního rozhlasu v pásmu krátkých vln. Podílel se také na rozmnožování a rozšiřování různých protiněmeckých letáků. V posledních týdnech okupace uschoval ve sklepě pod uhlím důležité dokumenty, s cílem uchránit je před zničením nacisty při jejich útěku před Rudou armádou. Na konci války pomohl sestrojit pro Radiotechnický úřad tři náhradní vysílače o výkonu 300 wattů a jeden o výkonu 500 wattů, za zničený rozhlasový vysílač v Komárově. Vysílány byly důležité zprávy a telegramy dodané z hlavní pošty v Brně, kterými obyvatelé Brna a okolí hledali své příbuzné. V roce 1945 se zúčastnil provozu amatérské radiostanice OK2Y, která ve spolupráci s několika dalšími radioamatéry zajišťovala předávání zpráv a telegramů, když ještě nebylo v provozu poštovní spojení. Podílel se na poválečném obnovení činnosti Kontrolní služby radiokomunikační v Brně.

bydliště

Velké Bílovice čp. 220 (rodný dům), poté 221 (doloženo v roce 1900),
Brno, Francouzská 32

jiné pocty

diplom Za záslužnou spoluúčast a podporu národního boje směřujícího k osvobození Československa (1948),
Pamětní odznak 2. národního odboje (1951)

dílo

Povolení pro amatérské vysílání dostal v roce 1935 se značkou OK2UA. Své první spojení uskutečnil pokusně v roce 1936 s OK2ON na středních vlnách. Postavil si vysílač s příkonem koncového stupně 6 wattů a přijímač se dvěma elektronkami. Po válce si obnovil koncesi v roce 1946, v padesátých letech mu byla zrušena a v roce 1969 ji znovu získal se značkou OK2PCU.

zaměstnání

zobrazit

po ukončení školy postupně pracoval v zemědělství, kamenolomu a jako lesní hajný,
v roce 1918 byl povolán k vojenské službě na italskou frontu,
když se vrátil do vlasti, přihlásil se jako dobrovolník k vojenské službě u Slovácké brigády v Hodoníně, později sloužil u Slováckého pěšího pluku a u Pěšího pluku v Kroměříži,
po propuštění z armády se stal zaměstnancem katolické sportovní organizace Československý orel v Brně,
poté pracoval jako zřízenec u Poštovní spořitelny,
v květnu 1944 nastoupil k Radiotechnickému úřadu v Brně,
po válce byl přeřazen na podřadné pracovní místo u pošty, odkud odešel v roce 1959 do důchodu

hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 69, hrob č. 519

poznámky

V MZM v Brně jsou uschovány archivní dokumenty z jeho života. Po válce byl s ním zaznamenán rozhovor o jeho činnosti za okupace na magnetofonový pásek, který je uložený v některém pražském archívu.

(Za poskytnutí informací a fotografií k tomuto heslu děkujeme Ing. Ladislavovi Polákovi.)