Již během studií na FF MU v Brně se věnoval publikování divadelních a literárních kritik v Lidových novinách. V letech 1946–1949 přispíval do Svobodných novin, Bloku, Moravskoslezské osvěty nebo Českého života. V exilu přispíval např. do Sklizně, Svědectví, Studií, Archy (redaktor), Evropských listů nebo Nových obzorů.
Kultura byla jeho celoživotní vášní, po emigraci často objížděl výstavy, filmové a knižní festivaly, napsal stovky článků a desítky knih připravil jako editor k vydání. Působil v mezinárodním PEN klubu a dalších organizacích. Po roce 1990 se věnoval sepisování svých unikátních pamětí Slovo a svět, přibližujících nejen zákulisí Rádia Svobodná Evropa. Uveřejňoval je v Národní politice, poté se jednotlivé díly objevovaly v Necenzurovaných novinách a Akordu.