Emil Dlouhý-Pokorný

Emil Dlouhý-Pokorný

* 12.3.1867 Brandýs nad Labem – † 5.9.1936 Brno

politik a církevní činitel

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

Z duchovní služby odešel v roce 1906, po sňatku se dostal do sporu s církví, byl exkomunikován a s katolicismem se zcela rozešel.
V roce 1920 navázal na svou modernistickou minulost a stal se zakladatelskou osobností národní Církve československé (husitské) a zapsal se do jejích dějin jako budovatel a nekompromisní obhájce vize demokratické a moderní církve 20. století. Počátkem 30. let z církve vystoupil a poslední léta života věnoval úsilí o nápravu poměrů v církvi a vlastní rehabilitaci.

vzdělání

1878–1886 Akademické gymnázium v Praze,
1886–1890 německá teologická fakulta,
1894–1897 studoval filozofii, psychologii a pedagogiku paralelně na filozofických fakultách české a německé univerzity (školy nedokončil)

dílo

V roce 1898 jako duchovní patron Křesťansko-sociálního spolku českých žen a dívek vydával noviny Česká žena. V letech 1896–1903 se podílel na řízení Lidového listu, od roku 1898 vydával a řídil noviny Křesťanský demokrat.
Na konci 90. let patřil ke členům Katolické moderny, významně přispěl k její transformaci z literárního na církevně opravné hnutí. Redigoval její časopisy Rozvoj, Mane, Rozkvět a Křesťanská myšlenka, na niž pak samostatně navázal periodikem Nezmar. Na počátku 20. století byl krátce spolupracovníkem olomouckého listu Našinec a prostějovského periodika Ječmínek.

zaměstnání

1900–1906 pražské fary a školy (katecheta),
v roce 1901 neúspěšně kandidoval na Královéhradecku do říšské rady, po roce 1903 se z české katolické politiky postupně stáhl

odborné a zájmové organizace

Spolek katolických tovaryšů,
Politický klub katolického dělnictva,
Křesťansko-sociální spolek českých žen a dívek (duchovní patron),
Družina pro katolickou organizaci,
Politický klub katolického dělnictva (místopředseda),
Tisková liga (člen výboru),
Katolická moderna (člen)