Wolfgang Henry Bretholz - Profil osobnosti

JUDr. Wolfgang Henry Bretholz

* 28.8.1904 Brno – † 31.8.1969 Lausanne (Švýcarsko)

novinář
dítě osobnosti: PhDr. Bertold Bretholz

pseudonym

Walther Bartz, Otto Olm, Vincenz Perth

zajímavé okolnosti

Byl autorem protinacistických článků, za co byl na seznamu zatčení, který sestavili redaktoři sympatizující s nacisty z nakladatelství Mosse. V roce 1933 odjel z Německa do emigrace. Obživu našel v Praze, kde spolu s Paulem Cassirerem založil noviny Prager Mittag, který byl podporován čs. vládou (prostřednictvím Karla Čapka).
Byl jedním z prvních opozičních exulantů, kteří byli zbaveni německého občanství. V Reichsanzeiger z 29. března 1934 se objevil na pátém místě druhého seznamu osob zbavených občanství v Německé říši, po boku Johannese R. Bechera (č. 1), Alberta Einsteina (č. 9) a Oskara Marii Grafa (č. 11).
30. listopadu 1938 mu Právnická fakulta Univerzity v Lipsku odebrala doktorát.

bydliště

Brno, Tivoli 32,
Praha, Dlouhá 31 (doloženo v roce 1936)

vzdělání

Německé státní gymnázium v Brně,
studium práv v Berlíně a Lipsku (1925 doktorát)

jiné pocty

dne 24. června 2023 mu byl před jeho bývalým bydlištěm v Berlíně (Zähringerstraße 18) položen Stolperstein (Kámen zmizelého)

dílo

V poválečném období vydal řadu knih zabývajících se autobiografickými zážitky a různými otázkami světové politiky. Živil se znovu jako novinář na volné noze, sepisoval a otiskoval analýzy poválečného vývoje světa (knižně mj. Ich sah sie stürzen, 1955, a Aufstand der Araber, 1960 a 1961), střední Evropy a tehdejšího Československa. Psal i scénáře, podle nichž byly natočeny čtyři televizní filmy na konci 60. let.

zaměstnání

zobrazit

redaktor:
- 1925–1927 Dresdner Neueste Nachrichten
- 1927–1929 Braunschweiger Neueste Nachrichten
- 1929 se přestěhoval do Berlína, kde pracoval jako redaktor týdeníku Das Tage-Buch,
od roku 1931 vedoucí oddělení domácí politiky v Berliner Tageblatt,
zakladatel novin Prager Mittag v Praze,
1935–1939 redaktor Prager Presse; spolupracoval s Die Neue Weltbühne a Aufruf,
od roku 1937 byl také dopisovatelem švýcarského deníku National-Zeitung

poznámky

Krátce před vznikem Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 uprchl do Polska. Tam pracoval jako reportér pro švýcarské a švédské noviny. Vypuknutí druhé světové války ho donutilo nejprve odejít do východního Polska, kde byl krátce internován a kde napsal některé z mála existujících novinových reportáží o počátcích sovětské správy na území východně od Curzonovy linie v letech 1939 až 1941. Poté emigroval přes Sovětský svaz a Rumunsko do Turecka, kde pracoval v letech 1942–1944 jako zástupce československé exilové vlády ve funkci tiskového atašé, v roce odjel 1944 do Bulharska.
Do tehdejšího Československa se vrátil v roce 1947, avšak již v roce 1949 uprchl do Německa. Pak se usadil ve Švýcarsku, které mu již ve 30. letech 20. století udělilo občanství. Po roce 1950 pracoval pro německý tisk, mimo jiné jako „diplomatický zpravodaj“ pro Welt am Sonntag, spolupracoval i s televizí ZDF.