Dr. Otakar Fiala

* 2.6.1889 Jaroměřice nad Rokytnou – † 3.1.1977 Brno

literární historik, editor a pedagog

pseudonym

Otakar Skála


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR


bydliště

Jaroměřice nad Rokytnou čp. 16 (rodný dům)


vzdělání

gymnázia v Třebíči a v Brně, ale odmaturoval až roku 1908 na Akademickém gymnáziu v Praze,
FF UK v Praze - obory čeština a němčina (1913 absolvent, 1922 doktorát)


dílo

Věnoval se primárně dílu Otokara Březiny, se kterým se seznámil v roce 1905. Doktorát získal s prací, která psychologicky a ideově rozebírala Březinova první díla. V roce 1935 ve spolupráci s Matějem Lukšů (správce Březinovy pozůstalosti) a Emanuelem Chalupným vydal Nové eseje, v roce 1939 vydal další pozůstalostní dílo Oslnění svobody a v roce 1967 pak Eseje z pozůstalosti.
V roce 1969 vydal také rozbor díla Březiny Studie z novoříšského období Otokara Březiny, mnoho článků k tématu osobnosti Březiny a jeho děl napsal i do různých literárních časopisů jako např. Časopis pro moderní filologii a literaturu nebo Listy filologické.
Zabýval se též dílem Jaroslava Vrchlického, Leoše Janáčka nebo Vítězslava Nezvala. Jeho archiv je uložen v Památníku národního písemnictví.


zaměstnání

pedagog:
- 1914–1922 gymnázium v Třebíči
- obchodní akademie v Prostějově
- 1933–1950 průmyslová škola v Brně,
1951 po odchodu do důchodu Janáčkův archiv MZM (badatel)



osoby

Leoš Janáček
Fiala se věnoval jeho dílu Vítězslav Nezval
Fiala se věnoval jeho dílu


partneři

Ludmila Fialová (Vaculíková)
sňatek: 10. 7. 1920, Prostějov


autor

hub