Pro restaurování si záměrně vybíral díla s vážným a problematickým poškozením, prosadil novou metodu restaurování textilu - lepení a podlepování pomocí reversibilních termoplastů. Jeho další úsilí bylo zaměřeno spíše k vlastní volné tvorbě, k jeho vlastním výtvarným realizacím od 70. let patřily:
- textilní reliéf pro Starou radnici v Brně (1976)
- textilní reliéf kombinovaný s mosazí pro Smuteční obřadní síň v Brně-Židenicích (1983)
- triptych pro Výzkumný ústav Pozemních staveb v Brně (1987)
- mosazná a skleněná čelní stěna ve svatební síni Prahy 4 (1989).

Svá díla tvořil pracnou technikou ovíjení přírodních materiálů (kameny, lastury, ořechy aj.) zlatým dracounem. Vzniklá díla s poetickými názvy prozrazují svou inspiraci v manýristickém umění (Veselá ještěrka, (1982), Opus I. (1983), Malý ježek (1985). Koncem 80.let se jeho tvorba mění, vznikají drobnější cínové plastiky odlévané technikou ztraceného vosku.
Veřejnosti se představil na několika samostatných výstavách:
- UPM konaná v Jindřichově Hradci (1986)
- GBČ Praha (1987)
- Okresní muzeum v Kutné Hoře (1989)
- OKS Prostějov (1990).

Zastoupen ve sbírkách: NG Praha, UMPRUM v Praze, Sbírky Pražského hradu, MG Brno a SčM v Liberci.

Restaurátorské práce - většina akcí realizována v rámci dílen NG v Praze:
- katedrála sv. Víta, v Praze (baldachýn z náhrobku sv. Jana Nepomuckého)
- zámek Libochovice (gobelín Předání klíčů a další)
- zámek Švihov (Zpráva o Saulově smrti)
- SčM Liberec (tapiserie Válečná výprava a soubor 18 fragmentů tzv. Koptských tkanin).