Karl Frotzler

* 10.4.1873 Stockerau (Rakousko) – † 8.7.1960 Stockerau (Rakousko)

pianista, dirigent, skladatel a pedagog; znalec a pěstitel díla R. Strausse

národnost

rakouská

zajímavé okolnosti

v Brně žil od 15. 9. 1901, v roce 1945 byl nucen opustit Brno, nejprve odešel do Pasova a od 9. 9. 1949 žil v rodném Stockerau

bydliště

Brno, Augustinská 11

vzdělání

gymnázium ve Vídni,
studium hry na klavír (v jedenácti letech se stal varhaníkem ve farním kostele ve Stockerau),
1888–1891 studoval skladbu u Franze Krenna na vídeňské konzervatoři Gesellschaft der Musikfreunde (od roku 1889 jako student, kterou v roce 1891 promoval s vyznamenáním)

jiné pocty

čestný sbormistr akademického sboru „Markomannen“

dílo

zobrazit

Byl znalcem a pěstitelem díla R. Strausse. Za jeho působení provedl orchestr Brünner Musikvereinu a posléze i Brünner Philharmoniker mnoho ze Straussova díla, např. Wanderers Strumlied pro šestihlasý sbor a orchestr (proveden v Brně r. 1902), symfonické fantazie Aus Italien (Z Itálie) - 1905 a symfonickou báseň Don Juan (Brno 1906). Následuje Sinfonia domestica a v roce 1908 symfonická báseň Ein Heldenleben (Život hrdinův).
V roce 1909 provedl K. Frotzler jedno ze Straussových raných děl - Burlesku pro klavír a orchestr, v roce 1910 pak mohlo brněnské publikum poprvé slyšet Straussovu symfonickou báseň Don Quixote. Na koncertu hostovali berlínští hudebníci H. Marteau a H. Becker. Ještě týž rok následoval další Straussův kus Till Eulenspiegel lustige Streiche (Enšpíglova šibalství) a rok následující proběhla premiéra Symfonie f moll, op. 12.
Rok 1911 je dalším přelomem v dějinách recepce díla Richarda Strausse v Brně - 1. a 2. dubna 1911 totiž navštívil skladatel již podruhé Brno. 1. dubna byl Strauss přítomen provedení své opery Elektra v brněnském městském divadle, druhý den pak sám dirigoval koncert Brünner Philharmoniker v Německém domě. Na programu byla Beethovenova 3. symfonie Eroica a 2 Straussovy symfonické básně: Don Juan a Tod und Verklärung (Smrt a vykoupení).
Frotzlerova éra působění v brněnském Musikvereinu znamenala naprostý boom v provozování straussovského repertoáru. Uvedl do Brna nejen dílo R. Strausse, ale také Gustava Mahlera a dalších soudobých skladatelů. Jeho zásluhou se mohlo brněnské publikum seznámit s kompletním symfonickým dílem R. Strausse a částečně i s jeho dílem komorním a písňovým. Měl tak možnost ovlivnit nejen publikum, ale zejména další brněnské hudebníky a spolky. Sám se se světovým repertoárem jistě seznamoval na svých uměleckých cestách do Vídně, Salzburgu a Prahy. Za rok po druhé Straussově návštěvě v Brně nastudoval Frotzler s brněnským orchestrem první ze Straussových symfonických básní Macbeth - ještě týž rok v listopadu pak další symfonickou báseň R. Strausse Alo sprach Zarathustra (Tak pravil Zarathustra). V prosinci se při příležitosti hostování významného českého dirigenta a skladatele Oskara Nedbala opakovalo uvedení básně Tod und Verklärung (Smrt a vykoupení). Brünner Philharmoniker přednesli vedle Straussova díla ještě Čajkovského VI. symfonii.
Frotzler uzavírá kompletní sadu Straussových symfonických básní provedením naprosté hudební novinky Eine Alpensinfonie für grosses Orchester, op. 64 (Alpská symfonie pro velký orchestr). Světová premiéra skladby se datuje k 28. říjnu 1915 (Berlín), brněnská pak k 26. květnu 1916. Týž rok ještě Frotzler opakuje v rámci slavnostního koncertu v brněnském městském divadle Straussovo Tod und Verklärung (Smrt a vykoupení).

Frotzler skládal také vlastní díla a to např. opery: Arnelda; Matyáš Korvín; Prsten lásky. Dále skládal symfonie; klavírní a komorní hudbu (sonáty a kvartety pro lesní roh) a písně.

zaměstnání

po studiích se stal kapelníkem u hraběte Esterházyho, poté v divadle v Linci, Lublani a Opavě,
1901–1922 dirigent v Brünner Musikverein,
od roku 1922 vyučoval na Wiener Hochschule für Musik hru partitur a korepetici