národnost

česká

státní příslušnost

ČSR, ČSSR, ČR

zajímavé okolnosti

Věnoval se stereofotografické a video dokumentaci světových kultur (do roku 1998 navštívil 34 zemí Evropy, Afriky, Ameriky a Asie, později přes 60 zemí), měl sbírku 16mm filmů; pořady ze svých fotografií uváděl v Panoramě Technického muzea v Brně. Maloval olejem – jeho obraz je na obálce knihy Psychologie vrstev duševního dění osobnosti. Jeho krédem byl citát H. Reada: „Umění a intelekt jsou dvě křídla jednoho živého tvora.“ Je uveden mezi významnými rodáky Vysokého Mýta (A. Andrle, Osobnosti Vysokého Mýta, 2001). O jeho cestách psali V. Kříž (Neobyčejné cesty, Obzor, San Francisco 1992) a J. Sedlák (Cestovatel nebo psycholog?, 1996).

vzdělání

1949–1957 osmiletá základní škola, Staňkova 14, Brno,
1957–1961 Střední průmyslová škola strojnická, Kotlářská 9, Brno - obor konstrukce a provoz strojů a zařízení (13. 6. 1961 maturita),
1964–1969 Filozofická fakulta UJEP v Brně - jednooborová psychologie (diplomová práce „Některé sociálně psychologické aspekty fluktuace“, obhájena 8. 5. 1969; státní závěrečná zkouška 27. 5. 1969),
30. 6. 1972 PhDr. (rigorózní zkouška, FF UJEP),
1991 habilitace v oboru psychologie na PdF MU (habilitační přednáška 24. 1. 1991, obhajoba habilitační práce „Psychologie imaginativní výchovy“ 30. 1. 1991); jmenován docentem s účinností od 1. 4. 1991

jiné pocty

Čestné uznání Městského výboru Socialistické akademie za popularizaci psychologie (70. léta 20. století)

dílo

zobrazit

zaměstnání

1961–1962 konstruktér, Královopolská strojírna n. p., Brno,
1962–1964 základní vojenská služba,
1968–1970 podnikový psycholog, Pozemní stavby n. p., Brno,
1970–1971 podnikový psycholog, Brněnské papírny n. p., Brno,
PdF UJEP v Brně (později MU):
- 1971–1972 asistent
- 1972–1991 odborný asistent, oddělení psychologie katedry pedagogických věd PdF UJEP (od 1990 katedra psychologie PdF MU)
- od 1. 4. 1991 docent psychologie, PdF MU; později zástupce vedoucího katedry psychologie
- 1994 obhájil místo docenta v konkurzu,
přednášel též na Přírodovědecké, Lékařské a Filozofické fakultě MU (psychologie muzejní práce, etnopsychologie); školitel doktorandů na PřF MU a PdF UP Olomouc,
garant dvouletého studia arteterapie v rámci CŽV na PdF MU, od roku 2015 na Vysoké škole polytechnické Jihlava,
Vysoká škola polytechnická Jihlava – katedra cestovního ruchu, později katedra sociální práce (garant výuky psychologie)

politická orientace

1964–1970 člen KSČ (vstoupil během studia pod vlivem vedoucího katedry psychologie doc. Jaroslava Šabaty); členství zrušeno vyškrtnutím 25. 10. 1970 pro nesouhlas se vstupem vojsk v srpnu 1968; poté bezpartijní.
V listopadu 1989 spoluzakladatel stávkového výboru Občanského fóra na PdF UJEP v Brně

odborné a zájmové organizace

Československá psychologická společnost (referáty na konferencích sekce psychologie umění),
tajemník sekce personalistiky Československého komitétu pro vědecké řízení při ČSVTS (70. léta),
lektor Socialistické akademie; od roku 1993 místopředseda oborové komise Fondu rozvoje vysokých škol (Rada vysokých škol) pro tematický okruh Národnostní menšiny

hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 82, hrob č. 557

poznámky

Normalizace a rehabilitace: V komplexních hodnoceních z let 1974, 1976 a 1979 mu byla přes kladné hodnocení pracovních výsledků opakovaně upírána „další perspektiva působení na katedře“; v roce 1979 s odůvodněním, že jeho „politickovýchovné působení není vždy v souladu s požadavky na politický profil vysokoškolského učitele“. Hodnocení odmítal podepsat a odvolával se; odvolací komise v roce 1976 závěry potvrdila. Do roku 1991 zůstal odborným asistentem. V listopadu 1989 byl členem stávkového výboru a tiskovým mluvčím OF zaměstnanců PdF UJEP a lektorem studentské „katedry TABU“. Rehabilitační komise PdF MU 15. 2. 1990 konstatovala, že mu „náleží v plné míře rehabilitace“, a navrhla zahájení jmenovacího řízení na docenta.

Rodiče: otec Otto Čačka (1912–1967), strojní zámečník, příslušník vládního vojska a poté armády (kapitán), později zaměstnanec Chronotechny n. p. Brno; matka Marie Čačková (nar. 1916), kuchařka.

(Podklady k tomuto heslu poskytl syn, pan Ing. Marek Čačka, MBA, děkujeme.)

prameny, literatura

partneři

Iva Čačková (Nejezchlebová)
sňatek: 1979, Bílovice nad Svitavou

stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
psycholog, vysokoškolský pedagog a fotograf; místo posledního odpočinku

související odkazy

Opustil nás doc. Otto Čačka
Otto Čačka - životopis na webu MU
Otto Čačka na webu osobnostiregionu.cz

autor

LucKub