JUDr. Wilhelm Butschek
* 31.1.1894 Brno † 11.4.1965 Graz (Rakousko)
soudce; odborník v oblasti sociální politiky a pojištění
válka a odboj 1914–1919
národnost
německá
zajímavé okolnosti
byl účastníkem první světové války, od června 1916 do prosince 1917 byl válečným zajatcem v Rusku
příčina úmrtí
infarkt
bydliště
Brno:
- Schmerlingstrasse (Schmerlingova) 12
- Veveří (Eichhornstrasse) 31
vzdělání
První německé státní gymnázium v Brně (1912 maturita),
studium práv na univerzitách v Grazu, Vídni a Praze (1920 JUDr.)
jiné pocty
za svou činnost v oblasti sociální politiky byl oceněn cenou Preise der Österreichischen Arbeiterkammer (1956) a Cenou Theodora Körnera (1958)
dílo
Mezi jeho díla patří také publikace na téma sociálního pojištění: "Kommentar zur Pensionversicherungsnovelle, 1934" a "Probleme der Arbeitslosenversicherung", obě vyšly v nakladatelství Rohrer v roce 1937 v Brně. V roce 1955 vydalo nakladatelství Leykam v Grazu jeho dílo "Dienstverhälhaltnis als Grundlage der Sozialversicherungspflicht".
Dále v této oblasti vedl řadu přednášek doma i v zahraničí.
zaměstnání
1920 zahájil advokátní praxi u Vyššího zemského soudu v Brně,
1922 složil soudcovskou zkoušku a v srpnu téhož roku byl jmenován soudcem,
do 15. 1. 1924 působil jako soudce u Okresního soudu v Hodoníně a Uherském Hradišti,
poté přešel do Všeobecného penzijního fondu v Brně jako úředník (v dubnu 1937 byl jmenován ředitelem brněnské pobočky, funkci zastával až do roku 1945)
odborné a zájmové organizace
Moravský obchodní svaz (1937/1938 prezident),
Společnost dětských nemocnic (viceprezident),
Brněnský spolek pro výstavbu divadla (člen výboru),
Moravský živnostenský spolek (korespondent)
poznámky
V květnu 1945 sdílel osud mnoha brněnských Němců a vydal se přes Vídeň do Grazu, tam zpočátku pracoval pro britské okupační úřady, poté v roce 1946 nastoupil do rakouské justice, kde byl přidělen ke státnímu zastupitelství v Grazu. V listopadu 1949 se stal státním zástupcem v hodnosti vrchního soudce u Vrchního zemského soudu v Grazu. Po dosažení věku 60 let odešel na vlastní žádost do důchodu.
prameny, literatura
sourozenci
ulice
Schmerlingstrasse (Schmerlingova)
bydliště doložené v roce 1900, dnes tř. Kpt. Jaroše
Veveří (Eichhornstrasse)
bydliště doložené v roce 1921
autor
LucKub