Plukovník pěšího pluku, povýšený v listopadu 1741 do generálské hodnosti polního strážmistra, velel posádce olomoucké pevnosti.
Po kapitulaci pevnosti odtáhl s posádkou do Brna (1. 1. 1742), kde se pak podílel na obraně města při pruské blokádě jako velitel jedné ze tří brigád.
Po úmrtí velícího generála Moravy polního maršála Seherra-Thosse v lednu 1743 byl ustaven jako prozatímní velící generál na Moravě a velitel špilberské pevnosti. Pod jeho velením pak probíhala závěrečná etapa budování brněnské barokní pevnosti, řízená zemským inženýrem plukovníkem Rochepinem.
Brno opustil počátkem roku 1746, později povýšen na polního podmaršála (1752).

voják