Bohumil Klein - Profil osobnosti

plukovník generálního štábu in memoriam Bohumil Klein

* 25.7.1898 Svatý Jan nad Malší (okres České Budějovice) – † 14.10.1939 Praha

válka a odboj 1938–1945; účastník domácího odboje; oběti okupace; tzv. tiskoví referenti (měl značku C-1, místem činnosti bylo Brno)
partner osobnosti: Božena Kleinová Jánská
otec osobnosti: prof. Dr. Radomír Klein Jánský

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

„Zatažená léč, // neupotřebený meč, // za cizí zlo trest, // nic už - nic - než čest...//. Toto je text v záhlaví úmrtního oznámení Bohumila Kleina.

příčina úmrtí

sebevražda oběšením

bydliště

Svatý Jan nad Malší čp. 8 (rodný dům),
České Budějovice, Pražská 12 (v době sňatku),
Brno, Lažanského náměstí + Kiosk 9,
Praha XIV-Nusle, čp. 988, věznice krajského soudu (místo úmrtí)

vzdělání

čtyřtřídní obecná škola ve Svatém Janu nad Malší,
české vyšší gymnázium v Českých Budějovicích (začal studovat v roce 1910, studia musel předčasně ukončit v únoru 1917 a nastoupit vojenskou službu, maturitu složil 18. 8. 1918 během dovolené z italské fronty)

vyznamenání a pocty

Pamětní kříž československého dobrovolce z let 1918–1919,
Československá medaile Vítězství,
Ordinul Steaua Romăniei eu spade in gradul Ofiter cu paglica de Virtute Militara,
Čs. válečný kříž 1939 in memoriam (1945)

jiné pocty

plukovník generálního štábu in memoriam,
pamětní deska v obci Svatý Jan nad Malší čp. 8 (na rodném domě), jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí světových válek ve stejné obci

zaměstnání

voják z povolání:
- nadporučík pěšího pluku č. 1 v Českých Budějovicích (doloženo k 15. 12. 1923),
- vojenský atašé ČSR v Budapešti (doloženo k 3. 12. 1937),
- major generálního štábu (doloženo v roce 1939),
- šéfredaktor v brněnské pobočce ČTK v Brně

hrob

Svatý Jan nad Malší

poznámky

Za první světové války byl odveden 25. 1. 1917 jako jednoroční dobrovolník do rakousko-uherské armády (91. pěší pluk) a po výcviku odešel na italskou frontu. Do zajetí padl 29. 10. 1918 a pobýval v zajateckém táboře ve Veroně až do 14. 1. 1919. Zde se přihlásil k činné službě v čs. armádě a dnem 15. 1. 1919 byl v hodnosti podporučíka zařazen k 28. čs. domobraneckému praporu v Itálii, s nímž se vrátil na jaře téhož roku do vlasti. Poté se účastnil bojů proti maďarským bolševikům na Slovensku. Dne 1. 11. 1920 aktivován v hodnosti poručíka pěchoty jako důstojník z povolání.
V publikaci Stehlík - Lach je podrobně vylíčena jeho vojenská dráha. Dnem 1. 10. 1937 byl ustanoven vojenským atašé ČSR v Budapešti a funkci vykonával až do jara 1939. Po vzniku protektorátu odvolán do Prahy, kam dorazil 2. 5. 1939. Ihned po návratu do úřadu byl v budově MNO gestapem zatčen, byl sice týž den propuštěn, ale denně musel hlásit místo svého pobytu.
V červenci 1939 absolvoval v Praze kurs pro tiskové referenty a nastoupil vzápětí jako šéfredaktor v brněnské pobočce ČTK v Brně. Toto zaměstnání jen krylo jeho rozsáhlou zpravodajskou činnost v rámci sítě tzv. tiskových důvěrníků ministerského rady Zdeňka Schmoranze, v níž zastával funkci Schmoranzova zástupce pro Moravu. Spolu s dalšími tiskovými důvěrníky byl zatčen brněnským gestapem na schůzce ve Zlíně 25. 8. 1939, převezeni do Brna a vězněni na Špilberku. Major Klein byl po několikatýdenním věznění převezen do Prahy 12. 10. 1939. Dne 13. 10. prodělal těžký výslech v sídle pražského gestapa v Petschkově paláci, následující den ráno byl mrtev.
Dle oficiálního sdělení gestapa (to uvedeno i na úmrtním listu) se ve své cele oběsil. Jeho ostatky byly rodině vydány, takže v neděli 22. 10. 1939 mohly být uloženy do rodinného hrobu v jeho rodišti. O den později byla v kostele sv. Jana Nepomuckého sloužena za něj zádušní mše.
Své setkání s Bohumilem Kleinem ve věznici brněnského gestapa na Špilberku popsal novinář Josef Rudolf, který zde byl vězněn od 1. 9. 1939.
„Při pochůzkách na toaletu jsem se srazil s několika dobrými přáteli. /.../ Potom jsem se pozdravil s mnoha zpravodajskými důstojníky /.../. Byl mezi nimi také bývalý čs. tiskový ataše z Budapešti major Klein, který jednou ve své úřední funkci spisoval se mnou protokol, když jsem otiskl nějaký neschválený obrázek maršála Rydz-Šmigliho ze švédské obrázkové korespondence. Major Klein vypadal bídně v zašpiněné plátěné a roztrhané uniformě (tzv. arijští vězni měli na Špilberku jako oblečení letní uniformy bývalé čs. armády, Židé měli modráky -Menš). Stěžoval si, že stráž k nim přijde několikrát denně do cely a všichni uvěznění důstojníci musejí prolézat několikrát pod všemi postelemi po břiše. Také si stěžoval na bití a ukazoval mi modřiny na nohou. Včera mě jeden dokopal na dvoře, vyprávěl bezbarvě. Ale člověk si tady zvykne na všechno. “
Tato vzpomínka dokládá vězeňský režim na Špilberku, kdy každý nové příchozí vězeň byl vystaven křiku, bití, aby tak byla degradována jeho lidská důstojnost. O způsobu, jakým gestapo provádělo výslechy, Josef Rudolf vědět nemohl, protože byl zatčen jako rukojmí v akci Albrecht der Erste, jejichž osud byl zásadně odlišný jak na Špilberku, tak později v koncentračním táboře. (-Menš).

Štábní kapitán František Bureš (značka C-14) popsal převoz tiskových referentů do Prahy následovně:
„Cestou do Prahy jsme již nesměli ani mluvit ani kouřit, ačkoliv jsme se na Špilberku mohli volně stýkat a spolu hovořit. Klein s námi v autu nejel. Vzali si ho gestapáci k sobě do osobního auta. Z toho jsem usoudil, že si zajišťují vedoucí osobnost, anebo že jim na něm velmi záleží. Za Jihlavou jsme měli kratší přestávku. Té využil Klein, aby se mnou mohl ještě mluvit. Poranil se úmyslně na prstě a požádal gestapáka, aby dovolil, abych mu prst obvázal. Když jsem mu obvazoval prst, řekl mi doslova toto: Franto, vím, že nebudu dlouho živ. To, co chtějí ode mne vědět, jim nepovím ani za cenu života. /.../“ (Bareš-Pasák, c. d., s. 1025.)

prameny, literatura

zobrazit

článek v odborném periodiku

"Odbojová organizace Zdeňka Schmoranze v roce 1939"

Ostatní literatura

"Vojenští zpravodajci proti nacistické okupaci. Odbojová skupina Tři konšelé"

"Vlast a čest byly jim dražší nežli život"

"Byl jsem číslem 7 809. Hrůzy a zvěrstva v nacistických koncentračních táborech"

Monografie

"Obrana národa na Brněnsku 15. 3. 1939 - 29. 2. 1940"

osoby

František Bureš
spolupráce v odboji Josef Rudolf
J. Rudolf zapsal vzpomínku na setkání s B. Kleinem na Špilberku Osvald Svoboda
spolupráce v odboji