Josef Ludvík Fischer - Profil osobnosti

Josef Ludvík Fischer

prof. PhDr. Josef Ludvík Fischer

* 6.11.1894 Praha – † 17.2.1973 Olomouc

filozof a sociolog, rektor Palackého univerzity v Olomouci

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

zajímavé okolnosti

redigoval časopisy Var, Index, Sociologická revue

bydliště

Brno, Dlouhé hony 17

vzdělání

klasické gymnázium v Třeboni a Českých Budějovicích (1912 maturita),
FF UK v Praze - čeština, filozofie, němčina (1919 titul PhDr., 1927 habilitace na Masarykově univerzitě v Brně pro obor sociologie, 1930 habilitace pro obor dějiny filozofie - tamtéž, 1935 mimořádný profesor pro obory sociologie a dějiny filozofie, 1945 řádný profesor)

vyznamenání a pocty

Řád Tomáše Garrigue Masaryka IV. třídy in memoriam (1992)

dílo

zobrazit

Publikační činnost:
- Základy poznání (1931)
- Zrcadlo doby (1932)
- Krize demokracie (1933)
- Řád kapitalistický a skladebný (1935)
- Filosofické studie (1968).

Josef Ludvík Fischer, Výbor z díla. Univerzita Palackého v Olomouci: I. díl - práce z let 1921–1938 (2007), II. díl práce z let 1945–1973 (2009).

zaměstnání

knihovník v Praze, Olomouci a v Brně,
od roku 1935 profesor na FF MU v Brně,
po okupaci - emigrace do Nizozemí, 1945 návrat do vlasti , 1945/1946 děkan FF MU,
1946–1949 rektor Palackého univerzity v Olomouci (návrat v letech 1968–1969),
1956–1960 přednášky v Brně

politická orientace

člen Levé fronty

odborné a zájmové organizace

Královská česká společnost nauk,
Československá národní rada badatelská,
Česká akademie věd a umění,
Jednota filozofická,
Sociologická společnost,
Svaz československých spisovatelů,
Delta Tau Kappa,
G. W. Leibnitz-Gesellschaft,
World Parliement for World Culture,
Academia Theatina pro scientiis,
Centro Superiore di Logica e Scienze Comparate

hrob

Ústřední hřbitov Olomouc-Neředín, 1 HV 0199 s

pojmenováno

Společnost J. L. Fischera

poznámky

Ve 30. letech 20. století formuloval základy své skladebné filosofie, která v mnohém předjímala pozdější západoevropský strukturalismus. Svým učením, založeným na pojmech funkce, struktura, celek, část, řád a hierarchie, se snažil vysvětlit svět v jeho strukturálně kvalitativní rozrůzněnosti s odlišnými způsoby existence.
Skladebnou filosofii aplikoval Fischer hlavně na sociologii. I když v 50. a 60. letech užíval některé pojmy marxistické terminologie, nevzdal se svého přesvědčení, že jen skladebnou filosofií lze řešit společenskou krizi 20. století.