Josef Šprinar

Josef Šprinar

* 17.3.1905 Blansko (okres Blansko) – † 3.10.1994 Brno

válka a odboj 1938–1945; účastník odboje a politický vězeň

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

výborně hrál na housle, křídlovku, klavír a harmoniku, byl členem poštovního orchestru v Košicích

bydliště

Brno-Židenice, Mrkosova 27

vzdělání

Obchodní akademii v Brně (ročník 1924)

vyznamenání a pocty

Zasloužilý bojovník proti fašismu,
Za věrnost 1939–1945 (na paměť druhého národního odboje),
pamětní medaile – Za zásluhy v boji proti fašismu (dvacáté výročí osvobození),
Čestný odznak za záslužnou funkcionářskou činnost v Českém svazu protifašistických bojovníků

zaměstnání

poštovní adjunkt u vlakové pošty na Slovensku na trati Bohumín – Temešvár,
informační a dozorčí úředník podejny listovní pošty (pošta Brno 2),
od 2. 9. 1940 do zatčení 21.1. 1943 – vrchní poštovní úředník (- pošta Brno 2),
po válce po návratu do zaměstnání ředitel Městské poštovní správy Brno 1

odborné a zájmové organizace

Sokol, Junák, hasiči v Blansku, byl všestranný sportovec,
SPB Brno-Židenice

poznámky

Za nacistické okupace byl členem ilegální organizace ÚVOD. Dne 21. 1. 1943 v 5 hodin ráno byl zatčen a následně vězněn v Brně v Kounicových kolejích, Pod Kaštany a na Cejlu.
Od 4. 9. 1943 vězněn ve Vratislavi (Breslau). Od 14. 11. 1943 následovaly další koncentrační tábory: Dachau (pod číslem 65489), kde byl deportován dne 12. března 1944 (vážící 64 kg). Dále byl internován od 27. března 1944 v Natzweileru v Alsasku (pod číslem 10009) a Neckargartach (byl zde jediným českým vězněm) v Bádensku-Württembersku – pracovní komando Heilbronn. Odtud nastoupil 1. 4. 1945 na pochod smrti do Dachau (asi 350 km). Pochod smrti skončil 27. dubna 1945. Vězni byli osvobozeni dva dny po příjezdu. Den po příchodu vězňů do Dachau, a to 29. 4. 1945, byl KT Dachau osvobozen americkou armádou.
Josef Šprinar na pochodu smrti přežil za pomoci spoluvězňů skvrnitý tyfus a tuberkulozu plic. Ze zdravotních důvodů mohl teprve 23. 5. 1945 nastoupit cestu do osvobozené vlasti - byl převezen autem z Dachau do Plzně a odtud dále transportován vlakem do Brna. V té době vážil pouhých 47 kg.

Zde ještě jedna vzpomínka J. Šprinara na pobyt v KT Heilbronn-Neckar, kterou nám zaslala vnučka, paní Alexandra Kovaničová: "Koncem roku 1944 byl Heilbronn-Neckar bombardovaný. Lágr zasažen nebyl, ale téměř celé město bylo zbořeno. V táboře byly sestaveny pracovní komanda pro odklizení trosek. Dědeček, jako absolvent Obchodní akademie uměl několik jazyků, proto se v každém lágru kde byl, hlásil do těchto pracovních komand, aby mohl překládat těm kteří neuměli německy a na chvíli se dostal mimo lágr "do normálního světa". Při pochodu na práci se vězňům podařilo třeba najít nějaké zbytky úrody na polích (cibule, brambory,) které si cestou předávali. Při odklizení trosek se také někdy našlo něco co mohli sníst jako i pro nás celkem nepředstavitelné třeba v odpadkovém koši vyhozené slupky od brambor. Dědečka však nejvíc zasáhlo odstraňování trosek textilní továrny. Dědeček neplakal, ale když si na vzpomenul, tak mu oči vždy zvlhly. V továrně pracovaly mladé dívky a ženy, které všechny byly mrtvé. Při jejich vyprošťování se stávalo, že dědečkovi zůstala v ruce jejich noha, nebo ruka, nebo ze sutin čnělo pouze půl těla. To ho vzalo hodně, protože doma měl mladou ženu a malou dcerku."

(Informace pro naši encyklopedii doplnila paní Eva Patáková a pan Heinz Risel, děkujeme.)