roku 1915 se stal veřejným společníkem rodinné firmy,
po smrti staršího bratra Rudolfa (1917) na něj přešlo vedení a vlastnictví podniku

po praktické výuce v nakladatelství v německém Lipsku a po vojenské službě roku 1918 převzal rodinný vydavatelský a tiskárenský podnik v Brně, v roce 1921 jej rozšířil o nakladatelství učebnic (od roku 1928 se na vedení podílel společně s manželkou)

v roce 1919 si pronajal nakladatelství Wladarz v Badenu u Vídně a roku 1924 zde založil pobočku firmy Rudolf M. Rohrer

matka Margaretha Rohrer byla do roku 1927 veřejnou společnicí (po úmrtí byla z obchodního rejstříku vymazána),
roku 1929 z firmy vystoupily komandistky (všechny tři sestry): Karolina (provd. Krütznerová), Margaretha (provd. Machanková) a Elisabeth (provd. Jasikoffová)

v roce 1935 předal vedení nakladatelství firmy v Brně a Badenu své ženě jako veřejné společnici firmy,
roku 1941 se komandistou firmy Rudolf M. Rohrer stal Oskar Judex, německý vládní komisař zemského hlavního města Brna (s vkladem 10 000 K)

po osvobození Československa v roce 1945 byla firma jako německý majetek zabavena na základě dekretů prezidenta republiky a rozhodnutím Zemského národního výboru v Brně v ní byla zavedena národní správa,
správci se stali Josef Juran, senátor v Rosicích, Jan Dlabač, ředitel tiskových podniků Rovnost v Brně a František Píšek, šéfredaktor Rovnosti v Brně,
v roce 1951 byla firma vymazána z obchodního rejstříku,
majetková podstata firmy byla nejprve začleněna do Tiskařských podniků Rovnost v Brně, v roce 1950 do Svobody, tiskařských závodů, n. p. v Praze

Ostatní literatura

"Knihtisk v Brně a na Moravě (Sborník z konference Brno - 4. září 1986 - Konference historiků k 500. výročí knihtisku v Brně)"

"Lexikon bedeutender Brünner Deutscher 1800–2000. Ihr Lebensbild, ihre Persönlichkeit, ihr Wirken."

Monografie

"Brněnští podnikatelé a jejich podniky 1764-1948. Encyklopedie podnikatelů a jejich rodin"

Archivní pramen

"Národní výbor města Brna - Kartotéka domovského práva, Brno 1850–1948"