JUDr. Zdeněk Kessler
* 29.12.1926 Brno – † 25.8.2003 Brno
právník, první předseda Ústavního soudu ČR v Brně (1993–2003), poslanec a člen předsednictva Federálního shromáždění ČSFR (1990–1992),
účastník odboje a odporu proti komunismu
národnost
česká
státní příslušnost
ČSR, ČSSR, ČR
nej...
Česká republika: první předseda Ústavního soudu ČR v Brně
bydliště
Brno, Kšírova 74
čestný občan
2002
vzdělání
reálné gymnázium,
Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně (absolvoval a titul JUDr. získal v roce 1949)
vyznamenání a pocty
Řád Tomáše Garrigue Masaryka 3. třídy (2002),
Řád čestné legie
zaměstnání
právník,
1993–2003 soudce a předseda Ústavního soudu ČR
odborné a zájmové organizace
Čs. strana národně socialistická (1946–1948),
Konfederace politických vězňů (od roku 1990)
hrob
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. H8, hrob č. 38
poznámky
Brněnská skupina národních socialistů, ve které byl také vystudovaný právník Zdeněk Kessler, vznikla po únoru 1948. Svou ilegální činnost prováděla od počátku pod kontrolou Státní bezpečnosti. Jednalo se o vydávání časopisů, kde kritizovali společensky škodlivé jevy. Dále odesílali zprávy do zahraničí, které se týkaly oboru politického, hospodářského a vojenského. Na konci roku 1948 odešel zakladatel skupiny Pechan za hranice a její vedení převzal Zdeněk Kessler, který používal krycí jméno Jiří Němec. Ten v roce 1950 nastoupil vojenskou službu. V následujícím roce založilo velitelství StB Praha skupinový svazek s označením akce POP.
Obžaloba kvalifikovala činnost obviněných národních socialistů jako velezradu a vyzvědačství. Zdeněk Kessler byl zatčen 15. 10. 1953. Ze sedmi odsouzených členů tajné protistátní organizaci POP dostal nejtěžší trest. Krajský soud v Brně ho dne 19. 3. 1954 odsoudil na 17 let odnětí svobody a k vedlejším trestům propadnutí jmění a ztráty čestných práv občanských na 10 let.
Prakticky celý trest, když nepočítáme vyšetřovací vazbu v Ruzyni a soudní vazbu na Cejlu, si odpykal v jáchymovských uranových dolech, především na táboře Rovnost. Pracovně byl zařazen v hlubině jako pomocný dělník. Stanovenou normu sice překračoval, odmítal však podepisovat pracovní závazky a zapojovat se do pracovních soutěží. Naproti tomu prováděl přednášky pro spoluodsouzené, které zaměřoval proti tehdejšímu zřízení. Za tuto činnost byl potrestán 10 dny korekce. V roce 1958 nedoporučil náčelník NPT Rovnost Kesslerovu žádost o milost. Na propuštění tak musel čekat až do květnové amnestie v roce 1960.
(Informace o perzekuci Zdeňka Kesslera na základě svého výzkumu pro naši encyklopedii doplnil pan Roman John, děkujeme.)
Ministerstvo národní obrany ČR mu udělilo in memoriam Osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu podle zákona č. 262/2011 Sb.
osoby
Stanislav Drobný
spolupráce v politice
Květoslava Musilová
spolužačka z vysoké školy
děti
ulice
Kšírova
bydliště doložené v roce 1948
osoba na objektech
káznice na Cejlu
jiná realizace: Cejl 71/02
vězněn na Cejlu jako oběť komunistické perzekuce
stavby
Ústavní soud
Joštova 8/625
první předseda Ústavního soudu (České republiky)
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
právník, první předseda Ústavního soudu ČR, účastník odboje a odporu proti komunismu, místo posledního odpočinku
události
2. 3. 2001
Návštěva prezidenta Slovenské republiky Rudolfa Schustera
předseda Ústavního soudu
3. 5. 2000
Udělení Velké zlaté medaile Masarykovy univerzity Gilbertu Guillaumovi
předseda Ústavního soudu
23. 2. 2000
Návštěva prezidenta Polské republiky
předseda Ústavního soudu
5. 5. 1994
Odhalení pamětních desek obětem nacismu na Právnické fakultě Masarykovy univerzity
předseda Ústavního soudu
autor
Jiv
