Matice moravská
historické názvy spolku
Národní jednota moravská sv. Cyrila a Metoděje,
Matice moravská (dosud)
typ spolku
vědecký, vzdělávací
adresa
Solniční 15/17, Hotel Slavia (čp. 243) - původní sídlo Národní jednoty,
Arne Nováka 1, 602 00 Brno (1994–dosud)
katastr
Brno-město
fond
Moravský zemský archiv v Brně; fond Matice Moravská Brno, NAD 662, G 83
historie
Dne 17. 4. 1849 na ustavující schůzi v Brně, vzniká Národní jednota moravská sv. Cyrila a Metoděje, předchůdkyně Matice moravské. Mezi členy Jednoty patřil například Karel Havlíček, Jan Evangelista Purkyně nebo František Palacký. Účelem bylo vzdělávání moravského lidu, vydávání knih, časopisů nebo zakládání knihoven. Spolek se potýkal s několika problémy (schválení stanov až po potvrzení apolitického charakteru spolku, rozepře mezi konzervativnějšími členy z řad kněžích a liberálnějšími členy) a tak se výbor Jednoty rozhoduje pro zúžení pole působnosti spolku a změnu jejího názvu.
Dne 1. 3. 1853 dochází ke schválení nových stanov a názvu - "Matice moravská". Dne 29. 4. 1853 jsou (po opětovné úpravě), stanovy potvrzeny místodržitelem hrabětem Lažanským a činnost Jednoty končí dle záznamů v protokolech a pokladní knize dne 18. 1. 1854, vzniká Matice moravská.
Účelem s polku měla být podpora literatury českoslovanské, s ohledem na potřeby Moravy. V období neoabsolutismu je spolková činnost utlumena a počet členů je okolo 135 osob. Oživení nastává na konci 50. let 19. století například díky účasti Matice na Světové výstavě v Londýně (1862), zůstává ale potřeba vzniku nových regulí a vhodné správy spolku. Řízení je zjednodušeno a vstup je umožněn méně solventním osobám. Roku 1869 spolek začíná vydávat své vlastní periodikum Časopis Matice moravské. Vydávání je ale zastaveno roku 1882 a obnoveno až v roce 1890. Období první republiky je ovlivněno vznikem Masarykovy univerzity a působením jejích vyučujících v Matici moravské (Vladimír Groh a další), ve druhé polovině 30. let 20. století se představitelům Matice se dostává slyšení u prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše.
S nástupem totalitního komunistického režimu dochází ke snahám o likvidaci spolků, avšak Matice moravská toto období překonává. Usnesením z 10. 3. 1967 se ale kvůli zhoršující finanční situaci stává samostatnou sekcí ČSHS a je jí až do roku 1990, kdy ČSHS zaniká. Do roku 1994 je členem Historického klubu při AV ČR.
Dne 26. 4. 1994 dochází k ustavujícímu valnému shromáždění na půdě Filozofické fakulty MU, kde je předsedou znovuobnoveného spolku zvolen profesor Jan Janák. Téhož roku je Matice přijata do Rady vědeckých společností při AV ČR a snaží se získávat odborníky z řad historiků a badatelů příbuzných oborů.
zajímavosti
Roku 1851 spolek, ještě pod názvem Jednota moravská, začíná vydávat kalendář s názvem "Koleda". Zastoupení zde měly články z oblasti historie, národopisu, pedagogiky, zeměpisu či filozofie. Koleda obsahovala i tisky nových zákonů, ceníky poštovného nebo železniční dopravy.
Čtenáři si také mohli přečíst zábavnou literaturu - Božena Němcová zde například otiskla novelu "V zámku a v podzámčí".
poznámka
Matice moravská v současnosti sídlí v prostorách Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně na adrese Arne Nováka 1.
Současným (2026) předsedou Matice moravské je prof. PhDr. Jiří Malíř, CSc.
Jednatelem je PhDr. Bronislav Chocholáč, Dr.
Časopis Matice moravské vychází dosud, a to dvakrát ročně. Je mezinárodní redakční radou, jejímiž členy jsou badatelé z Francie, USA, Rakouska, Německa či Polska.
prameny, literatura
stavby
Hotel Slavia
Solniční 15/17 (čp. 243)
původní sídlo Národní jednoty
významné osoby
Egbert Belcredi
předseda (1868–1894)
Vincenc Brandl
Vypracoval koncepci "Časopisu Matice moravské"
Vladimír Groh
předseda (1933–1935)
Jan Janák
předseda (1990–2006)
František Kameníček
předseda (1907–1922)
další významné osoby (3)...
události
17. 4. 1849
Založení Národní jednoty moravské sv. Cyrila a Metoděje v Brně
související odkazy
autor
Studentský záznam
