Zemský ovocnický spolek pro markrabství moravské

typ spolku

ovocnický, pomologický

adresa

Brno-Bohunice, Lány 34 (původně Na lánech č.p. 161) - budova Českého pomologického ústavu (od roku 1903)

katastr

Brno-Bohunice

fond

Moravský zemský archiv v Brně, A 9 Zemský výbor, kart. 4806

historie

Spolek byl založen valnou hromadou dne 6. 1. 1900. Na začátku spolek řídili německy mluvící lidé, což kvůli špatným vztahům mezi Čechy a Němci na Moravě vedlo k několika problémům. Zemský ovocnický spolek tak měl být českému obyvatelstvu náhradou za dříve dvojjazyčný, ale od ledna 1900 pouze německý štěpařský ústav v Brně. Spolek se zaměřoval na zvelebení zemědělství na Moravě a konání odborných přednášek. Prvním předsedou byl dr. Galusek z Kyjova. Od 15. 8. 1900 byl za ředitele ústavu přijat František Suchý, který ho řídil 9 let a vyučoval na něm. První výuka začala 1. 2. 1901 a konala se v prozatimních prostorách včelařského spolu v Brně na Vídeňské 121. Stavba budovy byla dokončena až v roce 1903 a začala se používat 5. července 1904. V roce 1913 se ředitelem školy stal František Markus.
Spolek vydával také časopisy a pořádal výstavy i sjezdy. Ročenka Zemského ovocnického spolku pro Markrabství moravské byla nazývána Letáček. Činnost spolku významně pozvedla výstava vinařsko – ovocnicko – zelinářská v Uherském Hradišti v roce 1905. Výstava proběhla ve dnech 8.–11. 10. 1905 a zúčastnilo se jí okolo 400 vystavovatelů.

Pro vznik ústavu bylo nejdříve potřeba zajistit vzorovou a cvičnou zahradu, dále ovocnou a vinařskou školku a také budovu ústavu. Spolek hledal vhodný pozemek a nakonec vybral místo v Bohunicích u Brna, protože mělo dobrou polohu, kvalitní půdu a snadný přístup. Na tomto pozemku měla tedy vzniknout hlavní budova ústavu, pomologická (ovocnářská) a enologická (vinařská) vzorná zahrada a také ovocnářská a vinařská školka.

V roce 1951 byl výměrem krajského národního výboru Zemský ovocnický spolek včleněn do Jednotného svazu českých zemědělců se sídlem v Brně. V roce 1957 vznikl Československý zahrádkářský a ovocnářský svaz (ČOZS), do něhož byly začleněny místní, regionální a oborová sdružení, společně i s Zemským ovocnickým spolkem.

zajímavosti

Koncem roku 1900 působilo v obvodu českého odboru Zemědělské rady 64 okresních hospodářských spolků.

Spolek se ucházel o vhodný pozemek u zemského sněmu. První podmínkou byla vzorná i cvičná zahrada, pak ovocná i vinařská školka.

Budova pomologického ústavu byla postavena v roce 1903 podle projektu Antonína Tebicha a Dušana Jurkoviče a je kvalitním dokladem secesní architektury s fasádami inspirovanými lidovými motivy.
Budova školy je stále využívána v souladu se svým původním určením pro výuku v zahradnických oborech. Areál zahrnuje i zahradu s dodnes patrnou parkovou úpravou (zachovaly se některé stromové solitéry a drobné stavby zahradní architektury, např. bazének, besídka).

poznámka

Zemský ovocnický spolek pro Markrabství moravské ustavil později i Zemský vinařský spolek.

Zemský ovocnický spolek měl být náhradou za oboujazyčný štěpářský ústav v Brně.