ulice

Dornich + Brněnská
dnes Dornych

číslo orientační

27

katastr

Trnitá

místo

textilní továrna W. V. Neumarka

nej...

Brno
první brněnská výrobní reportáž

charakteristika

„Brněnský Radiojournal koná dnes první pokus s rozhlasovou reportáží, aby získal zkušenosti pro zpestření přednáškové soustavy pro pozdější využití zvukových prvků v umělých montážích zvukových. První reportáž se zabývá přenosem z textilní továrny a vede ji Eda Cenek. Jednotlivé fáze výkladu budou doprovázeny zvuky různých strojů. Reportáž se vysílá dnes v 19.05 (v tisku chybně v 9.05 -Menš) do 20.00 hodin pod názvem: Od ovčí vlny k vlněné látce.“ (Citováno z Lidových novin -Menš.)

zajímavosti

Původně se předpokládala reportáž z dolů, jak se uvádělo v programu celostátního Radiojournalu, který byl představen na stránkách Lidových novin 3. 5. 1930. Tato reportáž se uskutečnila až v červnu 1930 z dolu Kukla v rosicko-oslavanské pánvi pod názvem „S mikrofonem na šachtě“.

poznámka

Podrobněji popsala proces vytvoření této reportáže ve své diplomové práci Aneta Bednaříková, která si všímá i vztahu mezi pražským ústředím Radiojournalu a brněnským studiem.
V kapitole „Vývoj brněnské rozhlasové reportáže“ uvedla, že z počátku brněnské reportážní přenosy měly oficiální povahu, podobně jako ty z pražského ústředí. Takovou byla i reportáž ze 7. 8. 1927 z otevření výstavy na počest 900 let města Znojma, kterou přebírala i Praha.
Podobně dne 4. 9. 1927 se uskutečnila rozhlasová reportáž mezistátního lehkoatletického utkání Italie - Československo z hřiště Moravské Slavie v Brně, opět přebíraná i pro Prahu.
V Brně se však nekonalo tolik oficiálních událostí, proto se začali brněnští rozhlasoví pracovníci všímat i věcí, které Praze nepřipadaly dost „honosné“. „Zde leží zárodek brněnské reportážní výjimečnosti - Praha svázaná oficiálností a přísným dohledem produkovala mechanické přenosy událostí, brněnští reportéři témata aktivně vyhledávali a nebyli pod tak přísnou kontrolou. Svou zásluhu má na tom i podpora brněnského ředitele Slavíka“, píše Bednaříková.
Prvním pokusem o reportáž z terénu byl přenos 22. 5. 1928 z letiště v Černovicích; v bezmála hodinovém pořadu se posluchači seznámili s provozem na letišti a organizací československých linek.
Dne 21. 3. 1930 vysílal brněnský rozhlas v 19. 35 hodin reportáž z teplárny „Prodáváme paru 1 kg za 9 haléřů“, reportérem byl také Eduard Cenek, reportáž měla spíše charakter rozhovoru.
Právě reportáž „Od ovčí vlny k vlněné látce“, vysílaná 6. 5. 1930, se považuje za skutečnou reportáž z výrobního prostředí. Situaci v továrně reportoval Eduard Cenek, společně se šéfinženýrem továrny prošel zařízením od skladiště k trhacím vlkům, které z hader dělají vlnu, až po barvírnu a prádelnu. Tehdejší použité technologie neumožňovaly pořizování záznamů, reportáž se vysílala naživo bez jakýchkoliv dodatečných střihů a úprav. Eduard Cenek to popsal následovně: „Po obhlídce terénu bylo napsáno průvodní slovo reportérů a to se zkoušelo v reálném prostředí spolu s jeho zvuky, aby ve vysílání reportáže dokonale splynulo s ruchy prostředí. První prohlídka trvala tři hodiny, druhá právě tak, první zvuková zkouška byla od 10 do 16 hodin.“ (citováno z diplomové práce -Menš). Aby posluchači na Moravě poslouchali 55 minut reportáže, bylo potřeba 20 hodin technických příprav a nejméně 20 hodin reportérské práce s napsáním a úpravou textu.

prameny, literatura

události

3. 5. 1930
Rozhlasový program Radiojournalu v letní době

osoby

Dalibor Chalupa
režisér přenosu reportáže Walter Villiers Neumark
v jeho továrně se reportáž natáčela Antonín Slavík
podporoval tuto rozhlasovou tvorbu

městská část

Brno-střed

autor

Menš