ulice

Kamenná čtvrť
Špilberk

číslo orientační

1

katastr

Brno-město

místo

malé nádvoří hradu Špilberk

charakteristika

Výstava byla připravena u příležitosti 101. výročí založení Kamenné kolonie, která dnes představuje unikátní urbanistický celek v blízkosti centra Brna. Zaměřuje se na její historický vývoj od 20. a 30. let 20. století, kdy vznikla jako nouzová dělnická kolonie a její proměnu v období 70. a 80. let 20. století, kdy získala pověst „bohémské“ čtvrti. V neposlední řadě představuje i její současnou podobu utvářenou působením alternativní kultury a obnovenými folklorními tradicemi. Výstava tak sleduje proces transformace původně nouzového dělnického osídlení v svébytnou kulturní a uměleckou čtvrť vyhledávanou návštěvníky. V rámci výstavy se návštěvník seznámí s příběhy tzv. „Skaláků“, tedy původních obyvatel a zakladatelů této lokality. Kromě fotografií dokumentujících vývoj Kamenky jsou na výstavě k vidění také předměty spojené s dělníky, kteří kolonii v roce 1925 založili, i umělecká díla vznikající v místní komunitě od 70. let 20. století. Součástí expozice jsou rovněž audiovizuální projekce založené na autentických rozhovorech s místními obyvateli.

účastníci

Žaneta Ročková, kurátorka výstavy

zajímavosti

Nápad na uspořádání výstavy vzešel od samotných obyvatel Kamenky, kteří chtěli výstavu v MuMB iniciovat už k loňskému 100. výročí čtvrti. Výstavní plán muzea na rok 2025 byl však už plný, proto bylo pořádání výstavy přesunuto na rok 2026.

poznámka

Slavnostní zahájení se uskutečnilo v 18.00 na malém nádvoří hradu Špilberk. Vernisáž uvedla kurátorka výstavy Žaneta Ročková, dále promluvili ředitel MuMB Zbyněk Šolc a vedoucí historického oddělení Ctibor Ostrý. Hudební doprovod zajistily folklorní soubor Šlajerky z Kamenky a jazzové trio SAKOBI.

Kamenná kolonie vznikla v roce 1925 jako osada ve vytěženém pískovcovém lomu na strmém svahu nad řekou Svratkou. Původně ji obývali chudí dělníci, čemuž odpovídal charakter zástavby tvořené malými domky situovanými v těsné blízkosti. Specifikem Kamenné kolonie byla její poloha v komplikovaném geologickém a terénním prostředí, které neumožňovalo realizaci rozsáhlejších stavebních projektů ani dopravní infrastruktury. Obdobné nouzové kolonie vznikaly i v dalších městech na území Česka, a dokonce i v samotném Brně se jich nacházelo hned několik. Většina těchto osad po druhé světové válce zanikla v důsledku demolic nebo ustoupila nové městské zástavbě. Kamenná kolonie patří mezi nejlépe dochované příklady tohoto typu zástavby a je jedinečná svým zachovaným charakterem.

prameny, literatura

stavby

Hrad a pevnost Špilberk
Špilberk 1/210

městská část

Brno-střed

autor

PeDro