ulice

Lažanského náměstí + Kiosk
místo konání (dnes Moravské náměstí)

katastr

Brno-město

charakteristika

Tryzna se konala po 19. hodině večer 22. 9. 1937 za účasti tisíců obyvatel Brna. Smuteční projev proslovil, střídavě česky a německy, starosta města Brna Rudolf Spazier. Přítomné vyzval, aby plnili odkaz zemřelého prezidenta a dokončili jeho dílo.

účastníci

Rudolf Spazier, pronesl smuteční projev

poznámka

Smuteční slavnost se konala ve večerních hodinách, kdy již nastala tma, osvětlen byl pouze kenotaf planoucími ohni na řeckých mísách po bocích katafalku. Ten byl postaven na prostranství při pravé boční straně kostela sv. Tomáše před budovou okresního úřadu. Vznikly tři široké schody, vysunuté do jízdní dráhy vysoko nad dlažbou. Celá stavba byla potažena černou praporovou látkou, vlastní kenotaf nesl tři čistá bronzová písmena T. G. M. Horní okraj kenotafu byl vrouben girlandami vavřínových snítek. Vzadu za kenotafem splýval z vysokého sloupu baldachýn, pod nímž byl vavřínový věnec. Po stranách katafalku stála čestná stráž, mezi nimi i ruský legionář Josef Linhart.

Krátce po 19. hodině z balkonu okresního úřadu zaznělo kvarteto lesních rohů, poté pěvecké sdružení Opus poprvé zazpívalo mužský sbor Osvalda Chlubny na slova básně Vítězslava Nezvala „Už vícekrát nezazní tak těžce requiem!“. Následoval projev starosty Spaziera, střídala se jeho slova česky a německy. Poté zazpívali němečtí pěvci Bachův chorál „Wenn ich einmal soll scheiden“, tryznu zakončila státní hymna.
Stínem smuteční slavnosti se stalo úplné selhání místního rozhlasu, který měl tryznu přenášet do okolí. Přitom předchozí den při rozhlasovém přenosu z pohřbu prezidenta vše fungovalo bezvadně.

prameny, literatura

osoby

Osvald Chlubna
pro tryznu složil mužský sbor Josef Linhart
stál čestnou stráž u kenotafu Vítězslav Nezval
autor básně

Rudolf Spazier
účastník tryzny

městská část

Brno-střed

autor

Menš