Masarykova (Masarykstrasse)
katastr
Pisárky, Jundrov, Komín, Žabovřesky
odůvodnění
Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937), český filozof, politik a státník, zakladatel Československé republiky a její první prezident.
vznik ulice
26. 06. 1919
historický vývoj
26. 06. 1919: Masarykova (Masarykstrasse)
17. 03. 1939: Masarykstrasse - Masarykova
10. 01. 1940: Braunstrasse - Braunova
20. 02. 1942: Jundorfstrasse, též Jundorferstrasse - Jundrovská
10. 05. 1945: Jundrovská
25. 09. 1946: Veslařská
osoby
Valerie Poláková
bydliště doložené v roce 1921 (dnes Veslařská)
Mellita Smetanová
bydliště po 8. 5. 1919 (dnes Veslařská)
Jan Vyzina
bydliště
Adolf Willheim
bydliště po 8. 5. 1919 (dnes Veslařská)
Josefine Willheim
bydliště doložené v roce 1921, dnes Veslařská
události
30. 8. 1936
Položení základního kamene nové klubovny ČVK Brno
autor
Fl
Veslařská 337/230 - budova bývalého městského sirotčince, kde dnes sídlí Vojenský výzkumný ústav. Budova byla postavena z Nadace Aloisie Braunové ku vychování chudých osiřelých dívek moravských v letech 1899-1900 včetně kaple. Němečtí okupanti pak sestry vyhnali a chovance rozdělili do ústavů v okolí. Od té doby se budova přizpůsobovala institucím, které zde postupně sídlily. Fotografii pro naši encyklopedii poskytla paní Marie Brichtová, děkujeme.
Veslařská 337/230 - budova bývalého městského sirotčince, kde dnes sídlí Vojenský výzkumný ústav. Budova byla postavena z Nadace Aloisie Braunové ku vychování chudých osiřelých dívek moravských v letech 1899-1900 včetně kaple. Němečtí okupanti pak sestry vyhnali a chovance rozdělili do ústavů v okolí. Od té doby se budova přizpůsobovala institucím, které zde postupně sídlily. Fotografii pro naši encyklopedii poskytla paní Marie Brichtová, děkujeme.
Veslařská 339/234 - vila Rudolfa von Rohrera. Vilu nechal po polovině 19. století postavit brněnský starosta Christian d´Elvert. V roce 1901 získala vilu Margharete Rohrerová. Její manžel byl majitelem největší brněnské tiskárny a požádal architekta Leopolda Bauera, aby vilu rozšířil a ten přistavěl jedno patro. Po druhé sv. válce byla vila zestátněna a přeměněna na Speciální MŠ a ZŠ pro žáky s vadami řeči. Dočkala se též vedle stojící přístavby, která je dokladem toho, kterak lze nezachovat původní ráz. Fotografii pro naši encyklopedii poskytla paní Marie Brichtová, děkujeme.
Veslařská 339/234 - vila Rudolfa von Rohrera. Vilu nechal po polovině 19. století postavit brněnský starosta Christian d´Elvert. V roce 1901 získala vilu Margharete Rohrerová. Její manžel byl majitelem největší brněnské tiskárny a požádal architekta Leopolda Bauera, aby vilu rozšířil a ten přistavěl jedno patro. Po druhé sv. válce byla vila zestátněna a přeměněna na Speciální MŠ a ZŠ pro žáky s vadami řeči. Dočkala se též vedle stojící přístavby, která je dokladem toho, kterak lze nezachovat původní ráz. Fotografii pro naši encyklopedii poskytla paní Marie Brichtová, děkujeme.
Veslařská 344/244 - vila Herminy Ripkové. Ripkové von Rechthofen patřili k předním brněnským průmyslníkům a obchodníkům. Adolf Josef nechal vilu postavit pro svou manželku a obrátil se na brněnského architekta Augusta Prokopa. Tento architekt stojí i za budovou „tělocvičny“ na Údolní pod Špilberkem. Aasymetrická architektura a věž není schodišťová, ale obytná. Fotografii pro naši encyklopedii poskytla paní Marie Brichtová, děkujeme.
Veslařská 344/244 - vila Herminy Ripkové. Ripkové von Rechthofen patřili k předním brněnským průmyslníkům a obchodníkům. Adolf Josef nechal vilu postavit pro svou manželku a obrátil se na brněnského architekta Augusta Prokopa. Tento architekt stojí i za budovou „tělocvičny“ na Údolní pod Špilberkem. Aasymetrická architektura a věž není schodišťová, ale obytná. Fotografii pro naši encyklopedii poskytla paní Marie Brichtová, děkujeme.
