Internetová encyklopedie dějin Brna

Dominikánské náměstí 1/196, Nová radnice

Nová radnice


  • historický název

    Zemský dům

  • ulice

    Dominikánské náměstí 1/196

  • charakteristika

    Budova dnešní Nové radnice (sídla Magistrátu města Brna) je reprezentační budovou primátorského úřadu Statutárního města Brna a brněnské samosprávy, včetně zasedacích sálů zastupitelských sborů.
    Její dnešní areál vznikal postupně a v několika etapách poté, co kapitulní síň přilehlého kláštera dominikánů (v níž se už od poloviny 13. století scházela moravská zemská šlechta ke svým sněmům a soudům) přestala ve 2. polovině 16. století tomuto účelu dostačovat.


  • zajímavosti

    Vstup z Dominikánského náměstí do Nové radnice je rámován portálem se sloupy, které vytvořil v roce 1733 kameník Karel Petr Ross, balkonový průchod má parapety s orly a genii, které jsou dílem neznámého sochaře.
    V severozápadním koutě Velkého nádvoří v 1. patře pod okapovou římsou je novodobá kopie velkého barokního chrliče vytepaného původně v 70. letech 18. století z měděného plechu do podoby pověstmi opředeného brněnského okřídleného draka. Originál je uložen v Muzeu města Brna.
    Portál, který zdobí průchod z Velkého do Malého nádvoří, je z roku 1692. Další portály při průchodu z Malého do Velkého nádvoří a spojující Malé nádvoří s ulicí Husovou sem byly přeneseny ze zbořených brněnských domů na Běhounské ulici č. 8 (pozdně renesanční portál s reliefní rostlinou a rozvilinovou výzdobou z roku 1692), z náměstí Svobody 10 (barokní portál se lvy z roku 1733) a Radnické 9 (mramorový portál z roku 1589 s gryfy a delfinky).


  • poznámka

    Sněmovní sál (dnes zasedací síň Zastupitelstva města Brna) je nejkrásnějším a nejcennějším sálem Nové radnice. Malby na stěnách a orámování stropu jsou dílem malíře Ercola Gaetana Fantiho, nástropní malbu provedl vídeňský malíř Daniel Gran. Představuje panovníky z rodu Habsburků od Ferdinanda I. do Karla VI., pokud nesli i titul markraběte moravského, nástropní freska pak zobrazuje hold řeckých božstev olympských personifikované Moravě a symboly práva a spravedlnosti.
    Rytířský sál (dnes sňatková síň) byla v 17. století obohacena o rodové erbovní znaky tehdejších nejvyšších zemských úředníků, vytvořené na konci 16. století italským umělcem Giorgiem Gialdim. Na čelní straně je znak nejvyššího zemského písaře, na okenní stěně pak 24 znaků přísedících zemského soudu. Nástropní freska je z roku 1777 a vytvořil ji spolu s freskami v přilehlé Síni zemských desk malíř Josef Winterhalter. Ty zachycují téma Mojžíšova desatera, výjev s císařem Ferdinandem I. a tři symboly zemských stavů (šlechty, duchovenstva a královských měst) spolu se znaky tehdejších nejvyšších zemských úředníků, včetně písaře.
    Tribunální sály (dnes Primátorské sály a Síň zasedání Rady města Brna) sloužily od konce 17. století, v němž vznikly v příčném křídle, k zasedání královského tribunálu, jenž byl založen v roce 1636 a od roku 1641 trvale sídlil v Brně.


  • stavební vývoj

    Sněm v roce 1578 rozhodl, aby italští stavitelé Pietro GabriAntonio Gabri přistavěli ke starým klášterním budovám (zejména k severnímu křídlu klášterní Křížové chodby) nový objekt, v němž by se nacházely dva zasedací sály - dnes Sněmovní a Rytířský (dnešní sňatková síň) - s prostorovým zázemím dalších místností potřebných např. k uložení registratury, výslechům svědků, zápisům do zemských desk, úředních knih aj. Přístavba s velkým renesančním schodištěm se uskutečnila v letech 1582–1586 a po doplnění erbovní galerie v Rytířském sále a potřebným inventářem začal celý objekt sloužil jako zemský sněmovní dům moravské šlechty.

    Po zřízení královského tribunálu v roce 1636 a definitiním přenesením moravských zemských desk i z Olomouce do Brna v roce 1641, došlo v roce 1642 také k následném propojení nejvyšší správy zemské se soudnictvím a bylo tudíž nutno přistoupiti k rozšíření areálu tohoto zemského domu.
    Tím začala další etapa jeho výstavby, která proběhla v letech 1670–1692, kdy brněnský stavitel Pavel Weinberger postavil - podle projektu Andrease Erny - protější (severní) příčný trakt tzv Tribunální a spojil ho jednopatrovým traktem (západním) s původní stavbou z let 1582–1585. Budovy, jež tak vytvořily zároveň nádvoří - zatím ještě arkádami otevřené do Dominikánského náměstí - poté upravil a doplnil (např. zdobným portálem v průčelí západního traktu) Mikuláš Stumbeck v roce 1692. V této etapě rozšiřování areálu zemského domu pokračoval v letech 1717–1719 a poté i v letech 1726–1736 další brněnský stavitel Mořic Grimm, který stavebně uzavřel ony arkády východního traktu vůči náměstí a roku 1733 osadil i hlavní vstupní portál a vytvořil tak dnešní tzv. Velké nádvoří. Hlavní majestátní schodiště ze vstupního vestibulu bylo v roce 1732 vyzdobeno freskou brněnského malíře Františka Řehoře Ignáce Ecksteina, jež oslavuje panování císaře Karla VI.
    Dostavbou budov na konci 70. let 18. století, které obklopily a vytvořily tak i tzv. Malé nádvoří, stavební vývoj celého areálu zemského domu v hlavních rysech skončil.

    V roce 1783 však na příkaz císaře Josefa II. zabralo celý zemský stavovský dům vojsko pro své potřeby, drželo ho až do roku 1869 a značně ho zdevastovalo.
    V letech 1870–1972 měl dokonce ve velkých sálech svou provizorní tělocvičnu brněnský Sokol.
    Ani poté, kdy v roce 1874 dům vykoupilo město Brno, však k nápravě nedošlo, neboť až do roku 1883 se stal starý zemský dům nejen sídlem německého reálného gymnázia, do roku 1890 pak vývařovnou lidových polévek pro chudé, ale i částečným skladištěm či příležitostnou tržnicí.
    V letech1896-1904 byly některé sály upraveny pro Gomperzovu galerii, od 18. 9. 1904, kdy bylo založeno Městské muzeum (dnes Muzeum města Brna), byly další místnosti a část klášterní Křížové chodby s refektářem upraveny pro vystavení jeho sbírek a městské lapidárium.

    Teprve v letech 1934–1935 se však celý areál dočkal důkladné rekonstrukce podle projektu arch. Josefa Poláška, a to v souvislosti s potřebou jeho adaptace pro městské úřady i jako reprezentační sídlo městské samosprávy, včetně úřadu starosty. Po přestěhování celé městské agendy z dosavadních místností na Staré radnici do nově upravených prostorů, získal v roce 1935 celý komplex budov starého zemského domu i dnešní název Nová radnice.


  • prameny, literatura

    zobrazit


  • městská část

    Brno-střed


  • významné osoby

    Antonio Gabri
    podílel se na stavbě Pietro Gabri
    podílel se na stavbě Mořic (Mauric) Grimm
    v letech 1717–1719 a poté i v letech 1726–1736 se podílel na rozšiřování areálu zemského domu Josef Polášek
    autor přestavby pro potřeby města


  • objekty

    založení městského muzea
    pamětní deska: Dominikánské náměstí 1/01 Karel starší ze Žerotína
    busta: Dominikánské náměstí 1/02 oběti 2. světové války
    pamětní deska: Dominikánské náměstí 1/03 V. Matula
    pamětní deska: Dominikánské náměstí 1/04 O. H. Hajek
    sochařská realizace: Dominikánské náměstí 1/05
    další objekty (5)...


  • události

    12. 7. 2019
    Výstava 100 let Velkého Brna 5. 2. 2019
    Udílení cen města Brna pro rok 2018 30. 1. 2018
    Slavnostní udílení Cen města Brna za rok 2017 a čestné občanství 7. 5. 2015
    Výstava Život ve stínu šibenice 10. 2. 2015
    Slavnostní předávání Ceny města Brna za rok 2014
    další události (53)...


  • autor

    Fl


Aktualizováno: 01. 11. 2019