Cihelna ve Slatině


    historický název

    Cihelna



    existence

    stavba již neexistuje


    zánik

    30. léta 20. století


    území

    Brno-Slatina


    majitelé

    líšeňská vrchnost,
    majetek obce Slatiny (od pol. 19. století) - pronajímáno soukromým provozovatelům


    firmy a instituce

    v místech administrativní budovy Stavebního a bytového družstav MÍR


    zajímavosti

    Z cihel (pálených i nepálených) vyrobených v této cihelně byla postavena většina slatinských domů až do 1. světové války. Kapacita produkce však nebyla velká a ani kvalita cihel neměla potřebnou jakost. Když se totiž v roce 1903 měla stavět nová dvoupodlažní budova školy, obecní výbor zakoupil potřebné množství cihel v Modřicích.


    poznámka

    Původně slatinská cihelna stála v místech pod křižovatkou císařské (státní) silnice a silnice ze Slatiny do Líšně, přibližně tam, kde dnes (rok 2011) sídlí administrativní budova Stavebního a bytového družstva MÍR, na konci Bedřichovické ulice.
    Cihelna svoji surovinu na výrobu cihel dovážela z oblasti ulice Hliník a zaměstnávala tak slatinské dělníky.

    Provoz cihelny a výroba pokračovala koncem 20. let 20. století, ale na začátku 30. let 20. století definitivně skončila. Zařízení bylo rozebráno a objekt postupně chátral.


    stavební vývoj

    Požár v roce 1914.

    Po zániku provozu v 30. letech ve 20. století objekt chátral, a během 2. světové války se zde (podle ústního podání) skrýval rakouský malíř Schatze, který pomaloval vnitřní zdi opuštěné cihelny mnoha různými figurálními - biblickými výjevy. Mezi slatinskými obyvateli se v tomto období tomuto místu říkalo "slatinské Pompeje".
    Po 2. světové válce byly zbytky cihelny zcela odstraněny. Na jejím místě byly zřízeny tenisové kurty, ty později vystřídala výstavba garáží obyvatel Slatiny a nakonec objekt Stavebního družstva.


    prameny, literatura

    Ostatní literatura

    "Druhá knížka o Slatině"



Aktualizováno: 19. 05. 2011